Moudrost dnešního dne:

Šťastný není ten, kdo se druhým šťastný zdá, ale ten, kdo se sám pokládá za šťastného.

...

Právě přítomno: 473 hostů a žádný člen

Roztroušená skleróza

.

Je to jedna z nemocí, o kterých se toho mezi lidmi mnoho neví. Nejčastější omyl, který si lidé o této nemoci myslí, je že díky nemoci lidé zapomínají. Je to nemoc s nenápadným začátkem a nepředvídatelným průběhem. Nemocní mohou mít v počáteční fázi RS pocit, že neovládají své tělo, pociťují únavu, obtížně se pohybují, mají potíže se zrakem, inkontinencí. Typický nemocný vlastně neexistuje.

U někoho se nemoc rychle zhoršuje až nemůže chodit, jiný je na tom mezi prudkými záchvaty choroby dobře.

 Nemoc je velmi individuální, u každého probíhá jinak.  Jestliže je objevena brzy, včas nasazena léčba a rehabilitace, lze s ní žít bez větších omezení po desetiletí. V naší zeměpisné šířce trpí RS přibližně jedna osoba z 900. Postižený se s ní musí naučit žít. A toto platí nejen pro osoby s RS, ale hlavně pro jejich okolí, protože zatím není v možnostech současné medicíny ji vyléčit. Velmi důležitý je postoj. Ten, kdo se nevzdá, má poměrně velkou šanci žít plnohodnotný život.

Roztroušená skleróza (RS) zasahuje mozek a míchu. Jsou postiženy výběžky nervových buněk, které dopravují informace a jejich izolační obal – myelin. Po nervových vláknech putují vzruchy od jedné nervové buňky ke druhé tam, kam je třeba: do mozku, nebo naopak třeba ke svalům. Myelin slouží nejen jako ochrana vlákna, ale jeho úkolem je také přenos informací urychlit.

V důsledku onemocnění roztroušenou sklerózou dochází k rozpadu myelinu. Vlákno, které o svůj obal přijde, není několik dnů schopno vést vzruch vůbec, a když tuto funkci obnoví, přenáší informace mnohem pomaleji. A to i v případě, že se podaří myelinový obal obnovit. Nikdy už totiž nevznikne v původní kvalitě.

V postiženém místě  někdy dojde k zániku přetěžovaných vláken, která organismus neumí nahradit. Z počátku je sice možnost využívat další vlákna na stejné dráze, která jsou v zásobě, pokud je ale o postižení většího rozsahu, dochází k trvalému výpadku funkce. Záleží pak na tom, které nervové vedení bylo přerušeno – může se zhoršit zrak, pohyb končetin nebo citlivost.

Poškozené buňky napadá vlastní imunitní systém, který nerozpozná „nepřítele“. Díky nějakému impulzu (velký stres či virové onemocnění) může imunitní systém  zaútočit i proti některému typu vlastních zdravých buněk a vyhodnotí třeba myelin jako nepřátelský. Tento útok proti vlastnímu nervovému systému se v určitém okamžiku sám od sebe zastaví a ke slovu se dostanou buňky produkující látky protizánětlivé, napomáhající opravným procesům na postiženém místě. U někoho je však narušena schopnost včas zánět zažehnat a nemoc zapříčiněná ztrátou velkého množství nervových vláken rychle směřuje k těžké invaliditě.

Čím je dáno, kdo onemocní a kdo ne, nelze předem říct. Může to ovlivnit genetický kód či okolní prostředí.

  • RS se nejčastěji vyskytuje v severní Evropě, jižní Kanadě, na severu USA, v jižní Austrálii a na Novém Zélandu.
  • Dvakrát častěji postihuje ženy, nejčastěji mezi dvacátým a čtyřicátým rokem věku.
  • U malých dětí a starých lidí se vyskytuje jen zřídka.
  • Dědičnost tu hraje roli jen do jisté míry. Z rodiny jsou nejohroženější sourozenci (4 %), následují rodiče (3 %), děti (2,5 %), strýcové, tety, bratranci a sestřenice (2 %), neteře a synovci (1,5 %).
  •  

Diagnostické metody

  • Pro správnou diagnózu je důležité vyšetření očního pozadí.
  • Vyšetření mozkomíšního moku podá důležité informace o přítomnosti zánětlivých buněk vyplavovaných z ložisek, o produkci protilátek a dalších bílkovin ovlivňujících aktivitu zánětu.
  • Počítačová tomografie (CT) by má za úkol zjistit, zda neurologické problémy nezpůsobuje nádor v centrálním nervovém systému. Velká ložiska, kde již proběhl zánět jsou někdy patrná i na CT.
  • Magnetická rezonance (MRI) jako jediná vyšetřovací metoda dokáže objevit i drobná ložiska zánětu a při opakovaném vyšetření informuje o průběhu choroby, rychlosti vzniku nových ložisek.

 

Jaké bývají nejčastější první příznaky roztroušené sklerózy?

Nejběžnější je zánět očního nervu a různá brnění. To, že člověka brní kus těla, ztrácí v něm citlivost nebo nevnímá teplo či chlad, jsou určitě varovné signály, zejména trvá-li brnění déle než čtyřiadvacet hodin

Praktický lékaři může vyloučit třeba zablokovanou páteř, skřípnutý nerv, onemocnění štítné žlázy apod.

Pak pošle pacienta za neurologem, který při podezření na RS provede analýzu mozkomíšního moku a nejčastěji provede magnetickou rezonanci.

 

Pokud se diagnóza potvrdí

  • Pacient dostává vysoké dávky kortikoidů
  • Je potřeba eliminovat dopady životního prostředí či výživy.
  • Důležité je normalizovat jeho tělesnou váhu
  • Musí přestat kouřit – roztroušená skleróza se dvakrát častěji vyskytuje u kuřáků.
  • Je nutná péče o fyzickou i psychickou kondici, protože při stresu imunitní systém nefunguje normálně.

 

Těhotenství a RS?

Je možno doporučit plánované početí v době, kdy je příhodná rodinná atmosféra, choroba je stabilizovaná a léčba optimální. Není dobré, aby žena dlouho kojila, neboť to zcela nepochybně nemoc zhoršuje; do hry totiž vstupují hormony.

 

Jak je roztroušená skleróza rozšířená u dětí?

Poměrně málo, stejně jako u lidí po padesátce. Nemoc se většinou objevuje kolem puberty, protože v ní se odehrávají výrazné hormonální změny, které ovlivňují imunitní systém.

 

Jaká je prognóza možné invalidity?

Zpravidla platí, že čím dříve nemoc propukne, tím pomalejší ji rozvoj. Mnohem horší jsou důsledky nemoci vzniklé po padesátce, kdy invalidita hrozí během několika málo let.

 

 Čerpáno ze zdroje :  www.roska.eu

 

Sdílet
TOPlist
SEO Rozcestník