Moudrost dnešního dne:

Kdyby na zemi vládla láska, nepotřebovali bychom zákony.

...

Právě přítomno: 421 hostů a žádný člen

Vylaďte svůj organismus

.

Lidské trávení je stále málo probádaná oblast života. Jeho vliv na zdraví je mnohem větší, než se ještě nedávno předpokládalo. I malé narušení jeho vnitřní rovnováhy se projevuje jako průjmy, zácpa, plynatost či nadýmání. Přímou souvislost s trávením však mohou mít například i mykózy nebo ekzém. Zásadní vliv na činnost lidského trávení mají živé mikroorganismy. V našem trávicím ústrojí žije tisíce různých druhů bakterií, z nichž mnohé nutně potřebujeme k životu, ale jiné nám škodí. 

Ty mikroorganismy, které podporují správnou činnost střev a chrání před škodlivými a nebezpečnými mikroorganismy se nazývají probiotika. Jejich název vychází z řeckých slov „pro – příznivý“ a „bios - život“. Tím se zároveň vysvětluje název antibiotika, která mikroorganismy zabíjejí nebo brání v jejich růstu.

Mezi nejčastěji zastoupené probiotické kmeny v trávícím ústrojí patří laktobacily a bifidobakterie. Laktobacily se vyskytují nejvíce v tlustém střevě, kde se podílí na trávících procesech. Současně udržují kyselé prostředí, které chrání sliznici střev (u žen takto působí také v pochvě, kde kyselé prostředí brání rozvoji kvasinek a vzniku mykóz). Podobně jako laktobacily fungují také bifidobakterie, které se vyskytují v tenkém a tlustém střevě. Díky nim získává tělo z potravy důležité živiny, minerály a vitamíny. Bifidobakterie jsou zvlášť důležité pro trávící ústrojí malých dětí, u kterých tvoří podstatnou část střevní mikroflóry. Se zvyšujícím se věkem počet bifidobakterií klesá, v seniorském věku je pak počet bifidobakterií minimální. S tím souvisí řada trávicích problémů, které jsou pro seniory tak typické (špatné trávení, zácpa, nadýmání…). Počet bifidobakterií také kolísá v závislosti na přísunu tzv. prebiotické vlákniny. Je to zvláštní typ vlákniny, která podporuje růst a aktivitu právě (a pouze) bifidobakterií ve střevní mikroflóře – hovoříme o bifidogenním efektu. Čím větší je tedy přísun prebiotické vlákniny, tím je v našem trávicím systému větší množství blahodárných bifidobakterií.

Vyvážená střevní mikroflóra s dostatkem probiotických mikroorganismů vytváří prostředí, které brání vzniku obtíží jako jsou špatné trávení, nadýmání, zácpa, střevní infekce projevující se průjmem. Z dlouhodobého hlediska má vyvážená střevní mikroflóra s dostatkem probiotik i prebiotické vlákniny pozitivní vliv i u vážnějších onemocnění jakými jsou syndrom dráždivého tračníku či chronický zánět střeva (Cronova choroba, Ulcerózní kolitida). Pozitivně působí i při prevenci rakoviny střev nebo atopického ekzému u dětí.

Více podrobností o přínosu probiotik uvádí MUDr. František Jimramovský, uznávaný specialista na gastroenterologii a výživu z Fakultní dětské nemocnice Brno:

„Pozitivní vliv probiotik na lidský organismus je zprostředkován řadou mechanismů. Probiotické bakterie produkují kyselinu mléčnou, která podporuje vstřebávání vápníku a železa obsažených v potravě. Kyselina mléčná je také výživou buněk tlustého střeva a tlumí růst patogenních bakterií. Produkcí kyseliny propionové probiotika příznivě ovlivňují metabolismus cholesterolu. Probiotika tvoří vlastní antimikrobní látky tlumící růst patogenních bakterií a řadu enzymů, které rozkládají potencionálně karcinogenní aminy a podporují trávení bílkovin a cukrů (protézy, laktáza).“

 

Kdy se snižuje hladina probiotik?

V ideálním případě je lidské trávící ústrojí dostatečně osídleno „přátelskými“ bakteriemi - probiotiky, které udržují střevní mikroflóru ve vyváženém stavu. Tím brání přemnožení nežádoucích bakterií, které mohou vyvolat potíže plynoucí z narušené rovnováhy.

Hladinu probiotik negativně ovlivňuje složení stravy, především pokud v ní převládají jednoduché cukry, konzervanty a umělá barviva a naopak chybí-li prebiotická vláknina. Dalšími faktory mohou být užívání antikoncepce, častá onemocnění, přehnaná či naopak nedostatečná hygiena, kouření, nadměrná spotřeba alkoholu, poškozené životní prostředí nebo stres. Významně narušuje rovnováhu střevní mikroflóry léčba antibiotiky, která lactobacily a bifidobakterie ničí společně se škodlivými mikroby.

 

Probiotika u dětí

Trávicí trakt lidského plodu je sterilní. K prvnímu osídlení dochází během přirozeného porodu, kdy je trávicí trakt novorozence osídlován mikroorganismy z porodních cest matky. K dalšímu osídlování pak dochází během kojení a při přechodu na smíšenou stravu.

Výzkumy prokázaly u kojenců vliv probiotik na lepší trávení laktózy, zdařilejší vstřebávání vápníku a příjem některých vitamínů skupiny B, pokud matka probiotika užívala už v těhotenství a pokračovala v jejich užívání i během kojení.

Kojenci a malé děti užívající pravidelně probiotika netrpí tolik známými dětskými kolikami, jejich trávení je prokazatelně lepší a vyvážené. Užívání probiotik u malých dětí však nemá vliv pouze na trávení a trávicí pochody, ale pozitivně ovlivňuje i imunitní systém a s tím související atopické dermatitidy či jiné alergické projevy.

K tomuto tématu MUDr. Jimramovský doplňuje:

„Již nyní je prokázáno, že použití probiotik  v odpovídající dávce je důležitou součástí rehydratační terapie akutní gastroenteritídy u dětí. Byly publikovány studie podporující používání  probiotik jako prevenci průjmů komplikujících antibiotickou léčbu, jako součást opatření v prevenci a léčbě potravinových alergií, kolitídy vyvolané Clostridium difficile, u dětí s deficitem laktázy. Dále v prevenci nekrotizující enterokolitídy u novorozenců, u syndromu dráždivého tračníku, nespecifických střevních zánětů, střevních dysmikrobií a u některých autoimunitních onemocnění.“

 

Jak si udržovat zdravou hladinu probiotik

Probiotika se přirozeně vyskytují v zakysaných mléčných výrobcích, v některých jogurtech a sýrech, ale také v mléčně kysané zelenině. Vlivem tepelné úpravy nebo jiných zásahů se však obsah probiotik může významně redukovat.

Mnohem bezpečněji, rychleji a trvaleji pomáhají udržet vyváženou hladinu probiotik kvalitní doplňky stravy z lékáren. Rychle a důkladně je potřeba probiotika doplnit zvláště během a po užívání antibiotik. Kvalitním řešením je například Biopron® 9 PREMIUM  s vyváženým složením devíti kmenů probiotik v maximálním objemu 20 miliard v denní dávce.

Pro malé děti od 1 měsíce věku, zvláště pro ty, které matka nekojí, je určený Biopron® LAKTOBACILY Baby, jehož složení respektuje odlišnosti dětské střevní mikroflóry. Probiotika ve vysypávacích tobolkách se mohou lehce zamíchat do mléka či kaše.

Užívání vícekmenových probiotik lépe ovlivňuje složení střevní mikroflóry, protože každý kmen má své specifické vlastnosti, kterými přispívá k celkové správné funkci trávícího ústrojí. Pravidelná a dlouhodobá konzumace probiotik v doporučeném množství má výrazný vliv i na naši imunitu.

 

Autor článku: Eva Pavlatová

 

Sdílet
TOPlist
SEO Rozcestník