Nazývaný také jako celík. Jde o původní naši rostlinu, která se u nás používá v lidovém lékařství již dlouho. Bohužel se u nás nacházejí i zavlečené druhy (zlatobýl kanadský, zlatobýl obrovský a zlatobýl trávo listý), které sem byly dovezeny jako okrasné rostliny, postupně u nás zplaněly a utlačují naši květenu. Hojně roste na rumištích, u železnic a všude tam, kde se o půdu nikdo nestará. Množí se oddenky, nebo větrem odnášejícími chlupatými naškami. Na léčitelské účely se používá zlatobýl obecný, který má močopudné účinky a rozbíjí močové kamínky.

Archangelica officinalis - nazývaná taky jako děhel lékařský, angelika pravá, janoklík, vybolen, andělský kořen, doldengewaechs, drog angelica, ... Někde se pěstuje na velkém (např. Německo). U nás byla často pěstována v klášterech, kde si ji velmi cenili jakom léčivou rostlinu. Vyžaduje teplou, vlhkou, hluboce humózní půdu a časté hnojení. Pěstování je tedy složité i proto, že semea brzo do dozrání ztrácejí klíčivost, vyžadují promrznutí a hodně světla, aby vyklíčila. Proto se vysévají už od srpna do listopadu nebo brzy na jaře  bez zahrnování. 

Po diabetu (cukrovce) jde o druhou nejčastěji se vyskytující poruchu v populaci. Může jít o nadměrnou nebo nedostatečnou funkci štítné žlázy nebo o zvětšenou štítnou žlázu. Těžké formy onemocnění se vyskytují jen v zemích se špatnou zdravotní péčí. Příznaky onemocnění mohou být nepostřehnuty jak pacientem, tak lékařem, protože může probíhat úplně bez příznaků. Nejčastěji jsou postiženy ženy nad 50 let a jejich procento stoupá s věkem a pozor by si měli dávat i ti, kde se toto onemocnění v rodině již vyskytuje.

Kdysi se pěstoval téměř na každé zahrádce. Jde o nenáročnou rostlinku a lze ji pěstovat i na balkoně. Protože má v květináči rostlinka málo živin i prostoru, je lepší ji na podzim celou zpracovat a na jaře osít nádoby znovu. Ve volném záhonu rostlině odumře v zimě jen nadzemní část a na jaře listy znovu vyraší. Obvykle stačí pro jednu rodinu jediná rostlinka. Abychom využili léčebnou sílu i kořene, můžeme rostlinu každé tři roky sklidit a celou zpracovat. Libeček má rád vlhčí půdu a slunné nebo polo stinné stanoviště. Množí se rozdělením starších rostlin nebo semeny, která je možno vysévat ihned po sklizni

Jde o usušená poupata tropického stromu (Syzygium aromaticum). Pokrmům dává ostrou, teple nasládlou vůni. Protože má výrazné aróma, používá se velmi opatrně, navíc má ve větším množství nahořklou chuť. Hřebíček se doporučuje drtit až těsně před použitím, protože rychle ztrácí svou specifickou vůni.

Je to výborný repelent, protože odpuzuje hmyz (stačí Alpa a hřebíček, který louhujeme pár týdnů). Hřebíček nevoní komárům, mravencům ani mouchám, můžete jej tedy přidávat i do vody na vytírání.

Karcinom prsu spojený s těhotenstvím případně do jednoho roku po porodu se vyskytuje asi v 1 ze 3 000 těhotenství. Jako druhý nejčastější karcinom se vyskytuje karcinom děložního hrdla a to asi 2 případy na 10 000 těhotenství. Pokud bychom porovnávali četnost karcinomu u mladších rodiček a žen po 35 roku, pak je karcinom prsu častější u starších žen. V roce 1991 u nás rodily ženy starší 30-ti let jen velmi vzácně a byla to pouhá 4%. V roce 2007 jich bylo už 26 % a rodí-li dnes 40-ti letá žena, nikoho to už ani nepřekvapí.

Díky vlivu sociálních sítí jsme stále více vystavováni reklamě na různé diety, které nám zajistí vysněnou postavu. Osobní trenéři, youtubeři, blogeři, influenceři a top modelky se předhánějí, aby poskytli zaručené tipy, jak zhubnout, nabízí magické balíčky cvičení a diet, které mohou – dle jejich názoru – výrazně změnit tvar těla během několika týdnů. Přitom obezita a její související onemocnění (hypertenze, kardiovaskulární onemocnění apod.) jsou stále na vzestupu.

Člověk je teplokrevný živočich a má tedy schopnost udržovat stabilní tělesnou teplotu. Ztráty tepla v závislosti na okolním prostředí celkem dobře reguluje metabolickou činností svalů (třesová termogeneze).

U novorozenců je tato schopnost výrazně omezená. Tvorba tepla dochází prostřednictvím činnosti zvláštního orgánu - hnědém tuku. Klade to však zvýšené nároky na zásobení orgánů kyslíkem. Proto bychom novorozence neměli vystavovat velkým teplotním změnám okolního prostředí.

Podle analýzy provedené společností The Globe and Mail a CTV News obsahuje dnes ovoce a zelenina ze supermarketu mnohem méně živin než před padesáti lety.
V některých z našich nejoblíbenějších potravin, včetně brambor, rajčat, banánů a jablek, výrazně klesly významné vitamíny a minerály.

Např. brambory, nejvíce konzumovaná potravina. Průměrný brambor ztratil 100% vitaminu A což je důležité, pro dobrý zrak; 57% vitaminu C a železa, což je klíčová součást zdravé krve; a 28% vápníku, který je nezbytný pro budování zdravých kostí a zubů.

Je to opravdu tak banální otázka? V každém marketu je přeci mnoho semen, stačí je tedy jen zasadit. Lze si vybrat, zda chci rajče žluté, černé, malé, placaté, ...

Kolik z těch semen je ale opravdu přírodním produktem? Kolik % z nich bylo nějak modifikováno? Kolik z nás si pamatuje dobu, kdy byla pole plná vlčího máku a podobných „plevelů“?

Dnešní semena velmi dobře odolávají pesticidům, proto jsou chemické postřiky lity na pole bez nějakých skrupulí v hektolitrech.