Moudrost dnešního dne:

Ničemné je nepodat ruky těm, kdo klesli.

...

Právě přítomno: 282 hostů a žádný člen

Když přeskočí jiskra

.

Pamatuji si, jak jsem v první třídě dostal jakési podivné hodnocení do deníčku, že nejsem příliš výbojný. Jakou radost by ze mě měla paní učitelka, kdyby viděla, jakých výbojů jsem schopen dnes. Poslední dobou jsem si totiž všiml, že jsem pozoruhodným zdrojem elektřiny. Už z hodin fyziky na gymnáziu vím, že statická elektřina vzniká, když si například dívka s dlouhými vlasy svlékne vlněný svetr. (Už jen proto, že to byl jeden z mála fyzikálních pokusů, který byl dostatečně zajímavý na to, aby ho člověk zkoušel i po škole.)

Jenže zatímco tehdy měla statická elektřina veskrze pozitivní náboj (zvlášť když se dívka s dlouhými vlasy u toho svetru nezasekla), dnes je vše jinak. Už když v práci beru za kliku, a dostanu šlupku, za kterou by se nemusel stydět ani defibrilátor, vím, že dnes bude pořádně nabitý den. Výboje elektřiny mě pak provázejí na každém kroku, i když nevím, proč se jí říká statická, když je mi schopná třeba rozlít kafe po celém stole. Někdy mám pocit, že snad musím být náměsíčný a že jsem někde v liščím kožichu protancoval celou noc kolem ebonitové tyče.

Přestože lidem kolem sebe přináším velice elektrizující zážitky, občas cítím, že mezi mě a mé okolí vstupuje další fyzikální veličina. Odpor. Nikdo mi nechce podat ruku, a když někomu chci něco podat já, vyzve mě, abych to položil na stůl a ustoupil o pět kroků dozadu.

Jedinou výhodou by snad mohlo být, že mezi mnou a opačným pohlavím velice snadno přeskočí jiskra. To by to ale v poslední době nesmělo nejvíce jiskřit mezi mnou a jedním kolegou z práce, který má stejný problém, možná jen s opačným znaménkem. Asi proto se tak přitahujeme. Když se náhodně míjíme, napětí mezi námi by se dalo krájet. Dokonce se to napětí okamžitě, poté co se vzájemně dotkneme, změní ve skutečný proud....  Nadávek

 

Autor článku Pavel Tomeš

zdroj: www.sedmicka.cz

Sdílet
TOPlist
SEO Rozcestník