Moudrost dnešního dne:

Zdánlivě dobří skrývají své chyby před sebou i před ostatními, skutečně dobří je znají a přiznávají je

...

Právě přítomno: 533 hostů a žádný člen

Láska

.

Přichází jaro a s jarem se budí nejen příroda, ale i osamělá srdce, která prahnou po kontaktu s někým blízkým. Možná to tak jen vypadá, že právě ženy touží po zamilovaném a láskyplném vztahu, ale touží po něm i nejeden muž i když to na něm není až tak vidět, protože se vlivem výchovy a společenských konvencí tak trochu oplechoval. Ze stejného důvodu svou vlastní zamilovanost prožívá navenek každý trochu jinak.

I když si to někdy nechceme přiznat, valná většina z nás někdy v životě prožila takovou

tu nezkrotnou zamilovanost, kdy jsme oslepli, ohluchli, nemohli jsme se v klidu ani najíst a cítili jsme takové to nepříjemné šimrání u žaludku, jako před maturitní zkouškou. Chce se vám smát i plakat najednou a stále vás něco žene tím směrem, kde se právě váš idol nachází. Každá minuta bez něj se vám zdá být nekonečná.

Je to nemoc zvaná láska. Podíváte se do hrníčku s čajem a vidíte tam svého vyvoleného, zazvoní telefon, poskočíte, někdo na vás mluví, ale vy ho nevnímáte, protože si nutně musíte projít včerejší schůzku krok za krokem a donekonečna revidujete, co jste řekli vy a co on a co jste měli říct jinak a co on myslel tím, když řekl to či ono.

A pak přijde den, kdy vám řekne: „Nezlob se, ale měli bychom se rozejít, já to prostě nějak nezvládám.“

V tom okamžiku se vám zhroutí svět! A pokud jste na tom byli mentálně špatně předtím, jste na tom o to hůře. To už jste téměř nepoužitelní, protože jakékoli pracovní nasazení je pro vás nepřijatelné a jakoukoli debatu okamžitě překroutíte na jednu jedinou otázku - Co jsem udělal špatně!

 

Jak tedy na lásku:

Nejjednodušší radou je, že pokud si nejste alespoň trochu jisti, že láska nebude opětovaná, nebo by mohlo jít o komplikovaný vztah, nezamilovávejte. Vím, snadno se to řekne, ale uvědomte si, že než dorazí láska až k srdci, musí projít hlavou. A když si tuto „zakázanou“ osobu nebudete záměrně a zbytečně idealizovat, tak se nezamilujete. Nedívejte se jak má krásné oči, nohy či čistou duši a geniální myšlenky, když je to partner vaši přítelkyně.

Když už jste ale tu chybu udělali, zamysleme se nad tím, jak s tím zacházet. Největší chybou je, když chcete toho druhého vlastnit. Někdy tato snaha vlastnit připomíná hada škrtiče, který s každým nadechnutí a hlavně vydechnutím utahuje smyčku více a více. Neustále vyžadujete jeho společnost a odmítáte připustit, že má taky svůj život. Nejste schopni pochopit, že to aby vás ten druhý bezmezně miloval, ještě neznamená, že vám bude 10x denně volat a že vám řekne o každém svém fyzickém či psychickém hnutí. A když jednou ustoupí a jde s vámi na výlet, i když se mu nechce, tak je to důkaz lásky a je potřeba tu smyčku povolit a ne utáhnout.

 

Přirovnejme si lásku ke sportu, protože i v lásce jsou důležitá pravidla. Většina společenských her má jen jeden míč, ale tenis má tu zvláštnost, že máte v zásobě míčku více. I když neznám naprosto přesná pravidla tenisu, pojďme si ho zahrát:

Odpálíte míč a ten druhý buď zahodí raketu, nebo vám přihraje. Když zahodí raketu a vy na něj neustále budete hrát, tak nejenže budete vypadat směšně, ale pokud s tím za chvíli nepřestanete, tak si ten onen bude myslet, že jste totální idioti.

Když vám ale přihraje, začne hra. Může se stát, že někdo z vás ztratí míč a tak vytáhnete ten záložní míček a budete hrát párkrát hned po sobě, ale většinou bude míč ladně přeskakovat z jednoho pole na druhé. Jakmile začne míč skákat jen zleva doprava, je nejvyšší čas s takovouto „hrou“ přestat,… prohráváte.

 

Když už ale hrajeme, zamysleme se nad tím, kdo hraje.

S hodným hráčem si zahraje jen vyzrálý hráč, protože ví, že si hru může užít. Nevyzrálá osobnost se v této hře nudí, přestane se snažit a přihrávky většinou zahodí. Nevyzrálá osobnost chce silného hráče, jenže pak se diví, že neustále prohrává. Někdo je nepoučitelný a celý život hraje hru pokus-chyba, ale někteří se poučí a najdou si takového hráče, kde je hra potěšením a ne bojem.

 

 Asi nejideálnější je takový vztah, kde jeden táhne za provaz v jedné oblasti a ten druhý zase jinde. Třenice nastávají, když se nemohou dohodnout, kde kdo bude tahat za nitky a pokud chtějí tahat oba za stejné.

 

Zásady zdravého rovnoprávného vztahu

-           Chceš se mnou být, můžeš, … nechceš-li, odejdi.

-           Jsem s tebou rád/a, ale dokážu žít i bez tebe, protože jsem na tobě nezávislý.

-           Můžeš jít životem vedle mne, nechci tě ani táhnout ani být tebou tažen.

Jenže jsou i vztahy nerovnoprávné, kde je jeden vůdčí osobou a druhý je tím, kdo se přizpůsobuje. Setkají-li se dva tahouni anebo naopak dvě vlečky, bývá vztah hodně komplikovaný. To už je ale jiná kapitola.

Sdílet
TOPlist
SEO Rozcestník