Moudrost dnešního dne:

Nesnaž se převyšovat ostatní, ale sám sebe.

...

Právě přítomno: 305 hostů a žádný člen

Jak je otázka aktivního otcovství chápána ve Velké Británii

.

Rozhovor s Adrienn Burgess z britské neziskové organizace Fatherhood Institute: Považuje tamní vláda otázku otcovství za významnou? A pokud ano, je aktivní otcovství vnímáno jako důležité z hlediska rovnosti pohlaví rodičů, nebo z hlediska rozvoje dětí? Odpověď na tuto otázku charakterizuje naši agendu. Domníváme se, že je důležité pracovat na vládní úrovni a zároveň ovlivňovat každodenní praxi, o čemž bude ještě řeč dále. Pokud jde o agendu, působíme na regionální úrovni,

kde ovlivňujeme v rámci možností regionální a místní politiku. Její podoba se nicméně odvíjí převážně od politiky centrální vlády. Na britskou vládu se zaměřujeme v případě politik (např. politika zaměstnanosti), které mají dopad na všechny země Spojeného království.  Na regionální úrovni pracujeme v oblastech, které spadají do pravomocí jednotlivých zemí (například vztahy mezi školou a rodiči nebo oblast péče o předškolní děti).

 

Období labouristické vlády (1997-2010)

Tato vláda problematiku aktivního otcovství chápala poměrně dobře, a to jak z hlediska rozvoje dítěte, tak z hlediska rovnosti pohlaví. Podle našeho názoru ji vnímala lépe než většina trustů a nadací (od kterých jsme se snažili získat peníze!) i než velká část dobrovolného sektoru (charity atd.). Po rozumové stránce byla vláda v čele, a to často s naší pomocí. První finanční podporu nám poskytla v roce 1999 a od té doby nám věnovala velkou pozornost.

V průběhu 1. dekády 21. století byla v UK velmi aktivní skupina „Father´s Group“. Jejím hlavním cílem bylo upozorňovat na odloučené otce. Její členové šplhali na střechy soudních síní a prováděli další efektní akce, aby tak upozornili na své případy. Pro nás byla situace v této době složitá. Zvyšovala se tím totiž pravděpodobnost, že na nás bude nahlíženo s podezřením, protože lidé, kteří o nás slyšeli, si mohli myslet, že jsme další organizací podobného typu. Částečně i z tohoto důvodu jsme po několika letech změnili původní jméno naší organizace z Fathers Direct na Fatherhood Institute.

Protože jsme se zdáli být méně problematičtí než organizace zaměřené pouze na práva otců v otázkách péče o děti, byli jsme vnímáni jako rozumní a vláda měla zájem s námi mluvit.

Náš problém s labouristickou vládou spočíval v tom, že se jako levicová dlouhodobě odlišovala od svých pravicových kolegů podporou rodinné diverzity – především matek samoživitelek. Protože byl patriarchát viděn jako jednoznačně škodlivý pro ženy a ženská práva, je pochopitelné, že někteří (obzvláště levicově smýšlející) lidé mohli považovat podporu aktivního otcovství za podezřelou. A tady je skutečné jádro problému: pokud bude role otců v péči o děti vzhledem k roli matek vyrovnanější, bude to znamenat zpochybnění části ženské moci nad jejich dětmi – a to i přesto, že účast otce v domácnosti umožňuje matce zvýšit její sílu ve veřejném prostoru.

Samozřejmě, že je možné podporovat a být tolerantní vůči výchově dětí pouze za účasti matky A ZÁROVEŇ sympatizovat s aktivním otcovstvím (ať už spolu rodiče žijí nebo ne). Taková argumentace by však musela být velmi opatrná a mnoha lidem by nebyla hned jasná. Za vlády tohoto kabinetu bylo potřeba v tomto směru vzdělávat některé skupiny neziskového sektoru, stejně tak jako státní úředníky a ministry vlády.

Pochopení, že podpora aktivního otcovství nemusí nutně znamenat oslabení ženy, trvalo některým vyšším státním úředníkům a déle sloužícím poslankyním (často s feministickým smýšlením) déle než ostatním. Nicméně jiným vysoce postaveným ženám s feministickým smýšlením bylo jasné, že přijetí otcovství je pro feministický program nezbytné, a tyto ženy nám byly velmi nápomocny.

Jiní ministři (muži i ženy) podporovali otcovství z hlediska prospěchu dítěte. Příkladem toho, jak vážně problém vnímali, bylo ustanovení malého „týmu pro otcovství“ složeného ze státních úředníků, který vznikl na Ministerstvu pro děti, školy a rodiny. Toto ministerstvo bylo velmi silné a mohlo ovlivňovat další resorty. Tento „tým pro otcovství“ byl zpočátku veden zkušeným úředníkem a byl dosti důležitý. Později jej vedl méně nadšený a rovněž méně výkonný zástupce a vliv týmu oslaboval, až nakonec došlo k jeho rozpuštění, jak vyvstávaly jiné politické priority.

Vzhledem k tomu, že ministerstvo zavedlo několik opatření, která vyžadovala odborníky pro komunikaci s otci (více bude řečeno dále), navrhli jsme „týmu pro otcovství“, aby provedl výzkum, který ukáže, jak byla jeho opatření převedena do praxe. Po obdržení jeho výsledků (nebyly povzbudivé – na většině míst nebyla opatření převedena do praxe dobře) jsme se ocitli v pozici, kdy jsme mohli navrhnout ještě větší důraz na komunikaci a zapojení otců. Tým proto obdržel peníze na zahájení kampaně „THINK FATHERS“, která dále zviditelnila potřebu realizátorů těchto politik jednat přímo s otci. To bylo ke konci období předchozí vlády a před finanční krizí, bylo ale dobře, že se tak stalo.

Částečně díky „týmu pro otcovství“ a částečně díky našemu dalšímu lobbingu jsme začali být zváni, abychom potvrdili „prootcovskou“ politiku dokumentů a nařízení, aby bylo jisté, že reflektují potřeby otců i matek. Jako první krok jsme vždy navrhovali nahradit termín rodiče/opatrovníci termínem matky, otcové a další opatrovníci a potom promyslet důsledky plynoucí z adresování celého dokumentu rodičům obou pohlaví. Tento proces je velmi důležitý při vytváření politiky, která má smysl pro otce i matky.

Za labouristické vlády došlo k určitému pohybu, pokud jde o otcovství a rovnost pohlaví. Kabinet podnikl kroky k alespoň malému vyrovnání velmi nerovnoměrného rozdělení rodičovské dovolené ve Velké Británii. V roce 2003 poprvé zavedl otcovskou dovolenou, což znamenalo 12 měsíců pro matky a 2 týdny pro otce. Později představila návrh, aby matky mohly převést druhých šest měsíců mateřské dovolené (tři měsíce z toho neplacené) na otce. Návrh vstoupil v platnost v dubnu 2011 již za nové vlády (liberálně-konzervativní koalice), ale vytvořen byl labouristickými politiky v letech 2009 – 2010.

Liberálně-konzervativní koalice (2010- ….) představuje novou kapitolu. Vláda vyhlásila podporu sdíleného rodičovství od počátku těhotenství. Navíc jsou premiér, stejně tak jako místopředseda vlády otci malých dětí a jejich manželky pracují. Je sledována rovnost žen a mužů. O aktivní otcovství se velmi zajímá rovněž ministr, který vede resort obchodu, inovací a dovedností. Nejenže tento úřad zavedl opatření zděděná po bývalé administrativě o dodatečné otcovské dovolené, ale vytvořil také poradní dokument o jejím dalším rozvoji, který by měl přinést vyhrazení dalších čtyř týdnů placené dovolené pro otce. Pokud bude toto opatření předloženo, nebude to do roku 2015. Přesto je zajímavé, že o tom kabinet uvažuje, vezmeme-li v úvahu, že procházíme obdobím úspor, zatímco toto by pro stát znamenalo další náklady.

Zaznamenali jsme, že se vláda chystá vydat prohlášení o raném dětství (které nyní nazýváme předškolními lety). To bude obsahovat následující odstavec:

„Většina komunikace o rodičovství je stále zaměřena na matky. Prohlášení o otázce předškolních let, které vyjde v létě, bude zvažovat, jak zlepšit přístup k informacím pro oba rodiče tak, aby se od těhotenství dále poradenství, podpora a povzbuzení týkaly otce stejně tak jako matky. To by mohlo otce povzbudit k tomu, aby se více věnovali rodičovství, stejně tak jako kurzům předcházejícím narození dítěte, a tyto učinit vůči otcům vstřícnější a relevantnější.“   

Pokračujeme v lobbingu a přesvědčili jsme Ministra pro děti o důležitosti aktivního otcovství a ten teď vyvíjí zvláštní úsilí, aby zdůraznil jeho význam. Pozval nás jako hosta na Ministerstvo školství (jak je nyní nazýváno) ke kulatému stolu na téma zapojení otců v oblasti ochrany dítěte. To vyústilo ve větu v nové zprávě o ochraně dítěte o zřejmosti toho, že je třeba do tohoto kontextu lépe začlenit otce a muže-pěstouny. To, že zpráva vzala toto na vědomí, je velmi důležité.

Dalším znamením, že nová vláda (v rámci limitů, které na ni klade fiskální/ekonomická politika) pokračuje v zájmu o aktivní otcovství započatém předchozím kabinetem, je skutečnost, že jsme obdrželi finanční podporu pro příští dva roky, zatímco mnoho dalších organizací nikoli.

 Ministerstvo, které, jak již bylo zmíněno, se nyní nazývá Ministerstvem školství (ne Ministerstvo pro školu, děti a rodinu), má zájem o školní výsledky. My jsme publikovali článek, který shrnuje výzkum o vlivu otců v této oblasti. V současné době se snažíme ovlivnit rámec školních inspekcí (který je v tomto roce revidován – kontrolu provádí organizace s názvem Ofsed). Naším cílem je přimět je shromáždit údaje o zapojování rodičů podle pohlaví – tj. místo pouhého odkazu na rodiče se zaměřit na míru zapojování se otců a matek zvlášť.

Je pozoruhodné, že pravicové vlády mají často více pochopení pro odloučené otce a pro práva otců; možná je to tím, že nemají rády svobodné matky. Konzervativní kabinet v Austrálii v posledních desetiletích podporoval otce po rozvodu a nebyl nepřátelský ani k programům na podporu jejich práv. S jistou opatrností tedy můžeme o odloučeném otcovství mluvit trochu více. Stále ale musíme být obezřetní, abychom nebyli označení za organizaci bojující za práva otců. Je možné, že získáme nějaké finanční prostředky pro poskytování služeb otcům po rozvodu, což původně nebylo naší oblastí práce, přestože pro ně nyní pořádáme skupinová sezení na pracovištích. Tento program – nazvaný „Zůstaň ve spojení“ – vychází z  australského modelu a pomáhá odloučeným tatínkům soustředit se na jejich vlastní zdraví, finance a vztahy s jejich dětmi a jejich matkami. Od vlády jsme získali prostředky na pilotní ověření tohoto programu v rámci místních komunit.

Velmi důležitým a zároveň velmi obtížně ovlivnitelným resortem je Ministerstvo zdravotnictví, což je stejné jako v jiných zemích. Ministerstvo zdravotnictví je důležité, protože se zaměřuje na otce a matky v době, kdy jsou nejvíce otevřeni získávat informace a podporu. Navíc je dnes většina otců účastna při narození svých dětí, díky čemuž mají mateřské služby dobrý přístup k mnoha mužům, a měly by tedy být  účinnou branou, která k nim povede. Ministerstvo zdravotnictví nicméně stále trpí nedostatkem finančních zdrojů a počet porodních sester a dalšího personálu není dostatečný. Za předchozí vlády jsme měli určitý vliv na politiku v souvislosti s  důležitou iniciativou, tzv. zdravotní strategie dítěte. Na ministerstvu zdravotnictví lobujeme tak, že shromažďujeme důkazy o vlivu otců na zdraví matek a dětí. Na tento úřad jsme stále zváni, abychom přispěli k rozvoji této politiky, a máme naději na další pokroky v průběhu příštích dvou let.

Pravicová vláda však nemá ráda to, co nazývá „velkou vládou“, což znamená velké množství regulace a nařízení ze strany úřadů. Pro nás to znamená, že bude pravděpodobně méně opatření, která bychom mohli ovlivnit, a budeme se muset daleko více věnovat práci na úrovni regionů, kde bude patrně daleko více probíhat rozhodování.

Můžete nám stručně říci, jaký druh projektů realizujete a co byste v současnosti chtěli nejvíce změnit ve Velké Británii?

 

Výzkum

Důležitou součástí naší práce je výzkum a jeho sumarizace do zpráv, v nichž se soustředíme na vysvětlení dopadů zkoumaných jevů na otce, matky a děti. Toho je následně využíváno při lobbingu a spolupráci s odbornou veřejností (viz níže). Důležitá fakta a čísla z těchto výzkumů měla rovněž velký přínos pro naši práci s matkami a otci, zejména při vysvětlování jak a proč na aktivním zapojování otců záleží. Rozhodli jsme se tato shrnutí výzkumů volně publikovat na našich webových stránkách, protože možnost širší diskuse o zjištěních, která přinášejí (a která obecně nejsou příliš známá), považujeme za přínosnější než zanedbatelné finanční prostředky získané ze zpoplatnění jejich stahování. Víme, že z našich výzkumných zpráv se čerpá po celém světě.

 

Rané dětství a těhotenství teenagerů

Labouristická vláda věnovala v posledních deseti letech velkou pozornost životním podmínkám nejmenších dětí. Byly uvolněny prostředky na vytvoření sítě dětských center. Nejen, že jsme ovlivnili metodiku pro tato centra tak, aby byla velmi „prootcovská“, ale protože je v metodice stanoveno, že centra musejí pracovat s otci, a centra měla peníze, které měly být vynaloženy na vzdělávání, vyškolili jsme několik tisíc jejich pracovníků pro zapojování otců. To byl jeden z nejdůležitějších aspektů naší práce. Rovněž zde byl program na snížení počtu porodů mladistvých matek a my jsme společně s odborníky pracujícími v této oblasti udělali velké množství práce, abychom je podnítili k zapojení otců těchto dětí. Většina našich publikací – např. Dads Included Toolkit for Father-inclusive Practice a Invisible Fathers – working with young fathers resource pack byla směřována do těchto dvou oblastí naší práce.

Financování se nyní posouvá od raného dětství směrem ke školnímu věku, a proto se nyní intenzivněji zabýváme zapojováním otců do vzdělávání dětí. (viz níže).

Realizovali jste nějaké kampaně a můžete posoudit jejich dopady?

Naše práce na kampaních vůči široké veřejnosti (která samozřejmě také ovlivňuje vládu) je omezená. Je obtížné získat na ně finanční prostředky, a tak obvykle musíme tyto aktivity hradit z vlastních zdrojů (například z příjmů za různá školení, poradenství nebo publikace). Média proto využíváme příležitostně – když víme, že se chystá nějaké oznámení týkající se aktivního otcovství, vydáme tiskovou zprávu nebo provedeme rychlý průzkum a vyhlásíme jeho výsledky, kupříkladu kolem Dne otců. Učinili jsme tak v několika případech.

Důležitou kampaní je pro nás vyrovnání mateřské a otcovské dovolené, a proto jsme (z vlastních prostředků), financovali výzkumného pracovníka pro rozvoj Indexu spravedlnosti v rodinách (viz příloha), který jsme publikovali v médiích. Výzkum ukázal, že UK v porovnání s jinými zeměmi jen velmi málo podporuje rovné rozložení péče ze strany rodičů. Víme, že to vládu ovlivnilo při tvorbě nových návrhů rodičovské dovolené, protože jsme byli pozváni na setkání s ministrem bezprostředně po uveřejnění výzkumu. Je velmi těžké změřit dopad kampaně, jako je tato, takže vše, co můžeme dělat, je zaznamenávat si naše mediální vystoupení a zmínky o nás, naší politice a činnostech v tisku.

Jak zapojujete otce do školních a vzdělávacích aktivit dětí?

Realizovali jsme řadu projektů, které otcům pomohly zapojit se do společných aktivit s dětmi. V současnosti připravujeme každoroční „Týden otcovských příběhů“, kdy školy organizují mnoho činností, do kterých otce zapojují. Letos se přihlásilo více než 2000 škol. V rámci tohoto projektu jsme vytvořili pro učitele školení s názvem „Táta faktor“, které jim pomáhá oslovit více otců. Je založeno na podobném školení, které provozujeme již mnoho let v rámci „Early Years settings“.

 

Jak podporujete zaměstnavatele, aby vytvářeli otcům dobré pracovní podmínky?

Vždy jsme pořádali příležitostné semináře na pracovištích (na pozvání), zaměřené především na nastávající nebo čerstvé otce. Avšak letos vyvíjíme spolupráci se zaměstnavateli strategicky. Máme jednoho zaměstnance na tři dny v týdnu, který se po celou svou pracovní dobu zaměřuje na tuto oblast. V současné době nabízíme „tatínkovskou službu“ (Dads@ service), což jsou otcům určené on-line materiály, které si o nás mohou zaměstnavatelé koupit, označit je svou značkou (logem) a poskytnout je otcům prostřednictvím svého firemního intranetu. Kromě toho nabízíme pracovní skupinu „Zůstaň ve spojení“, která je skupinovou intervencí pro odloučené otce, pomáhá jim rozvíjet strategie pro udržení kontaktu s dětmi především péčí o sebe a rozvojem dobrých vztahů s matkami dětí. Dále nabízíme semináře a přednášky pro tatínky v otázkách otcovství, od otcovství nejranějšího až po pubertální. Některé z těchto produktů jsme právě začali prodávat a máme mnoho slibných potenciálních zákazníků, proto si myslíme, že se zaměstnavatelé mohou profilovat jako dobrý trh pro naše služby.

Mohla byste uvést některé ze svých základních doporučení ve snaze podpořit aktivní otcovství pro:

a) Otce

Ujasňujeme, že ženy nejsou přirozeně nadanější pro péči o děti než otcové – že obě pohlaví mohou o dítě pečovat stejně dobře a je to jen otázka praxe. Zdůrazňujeme, jaký vliv mají otcové na vývoj dětí a že jejich nízký podíl/zájem je pro děti velmi škodlivý. Rozlišujeme různé typy otců, kteří mohou čelit rozdílným výzvám, jako jsou mladí otcové a „přespolní“ otcové, kteří bydlí jinde než jejich děti, a  přizpůsobujeme naše informace jejich potřebám. V rámci aktivnějšího zapojení otců do výchovy se zaměřujeme především na spolupráci s profesionály ve školkách, školách, v oblasti ochrany dětí a tak dále. Přímé práci s otci se věnujeme jen málo. Snažili jsme se (do značné míry neúspěšně) získat finanční prostředky pro přímou práci s otci a oslovovat je (a matky) přímo, přestože tatínkům je věnována malá sekce na našich webových stránkách. Naše webové stránky jsou opravdu hlavně pro profesionály – z toho titulu jsme financováni. Pokud bychom měli více finančních prostředků, rádi bychom intenzivněji oslovovali přímo otce a  poskytovali informace a podporu přímo jim.

b) Zaměstnanci

Naše poselství pro zaměstnavatele je, že pokud jsou si vědomi potřeb svých mužských zaměstnanců – otců (které často nejsou vidět) a budou se snažit tyto potřeby řešit, budou mít loajálnější a efektivnější pracovníky (jak potvrzuje výzkum).

c) Státní správa

Naše poselství pro státní správu je následující: otcové mají obrovský vliv na děti a matky, a pokud se úřady nezapojí do podpory otcovství, ztrácejí možnost pomoci všem občanům a snížit nerovnost mezi pohlavími. Zdůrazňujeme také, že ženy v současnosti dosahují vysoké úrovně vzdělání a zásadně se podílejí na celkovém množství placených pracovních sil. Pokud se otcům nedostane podpory, aby pochopili svůj význam v péči o své děti,  a  pomoci v péči o ně, pak je investice do žen do značné míry promrhaná, protože budou nadále zaměstnávány pod úrovní svých znalostí. V podstatě říkáme vládě, že stojí hodně peněz – ať tak či onak – pokračuje-li ve vnímání mužů jen jako živitelů rodiny, když jejich role v ní je tak ústřední a tak rozmanitá.

 

Za audory článku: Mgr. Hana Friedleanderová

www.mediaresearch.cz

Sdílet
TOPlist
SEO Rozcestník