Moudrost dnešního dne:

Manželství s dobrou ženou je jako přístav v bouři; manželství se špatnou ženou je jako bouře v přístavu

...

Právě přítomno: 729 hostů a žádný člen

Podoby otcovství v ČR

.

Aktivní otcovství je fenomén, o kterém se v posledních letech hodně hovoří jednak souvislosti s větším zapojením mužů do každodenní péče o děti, jednak v souvislosti rovných příležitostí mužů a žen.  Podnětem pro výzkumný projekt byl nedostatek informací o mužích – otcích, které dosavadní výzkumy opomíjely – tedy o mužích, kteří jsou živiteli a zároveň se o své děti starají. Otcové představují velice diverzifikovanou skupinu.

Celkový postoj otců k jejich rodičovské roli (v názorové i praktické rovině) je ovlivněn řadou faktorů – věkem, prostředím, ve kterém vyrůstali, formou partnerského soužití, tím, jestli žijí s dětmi ve společné domácnosti, vzděláním, nároky kladenými ze strany partnerky. (Ačkoliv se výzkum nezabýval vlivem partnerky na aktivní zapojení do každodenních činností, výzkum prokázal silný vliv vzdělání partnerky na míru aktivního zapojení otců do každodenní péče o děti).

Každodenní míra zapojení otců do péče o děti je také silně ovlivněna pracovními podmínkami, které jim vytvářejí jejich zaměstnavatelé – vstřícností přístupu, nabídkou benefitů, typem práce a pozicí, kterou zastávají.

Výzkum prokázal, že otcové jsou hlavní živitelé rodin – příjem drtivé většiny z nich je vyšší než příjem jejich partnerky (matky dítěte).

Míra zapojení do každodenních aktivit nepřesahuje ve většině činností 40%, u nejnižších činí pouze 20%. Míra zapojení do každodenní péče o nejmenší děti je ještě nižší.

Otcové se ve větší míře věnují aktivitám, které se týkají volného času dětí – např. vymýšlení rodinné dovolené, vymýšlení a realizaci sportovních akcí apod.

Nejméně se naopak zapojují do činností, o kterých jsou přesvědčeni, že patří do sféry tzv. typicky ženských (mateřských) činností – třeba návštěv dětského lékaře.

Tři čtvrtiny otců jsou však s časem, který věnují svým dětem, spokojeny.

Výzkum potvrdil silnou míru závislosti mezi podílem na každodenní péči o dítě a účastí u porodu. Tyto výsledku jsou v souladu s výsledky zahraničních studií, které říkají, že pokud se otcové o dítě starají od malička, mají k němu vybudovaný silnější vztah a více se mu věnují i v pozdějších letech.

Současné období můžeme charakterizovat jako období přechodu od „tradičního“ otcovství k „modernímu“ pojetí a vnímání otcovství. Mladší generace otců je výrazně modernější a liberálnější než starší generace otců, a to v mnoha ohledech.

Právě obdobím přechodu se dá vysvětlit určitá názorová diskrepance, která se objevila v postojových otázkách mužů. Otcové již přejali některé názory „moderního“ otcovství a genderové rovnosti (viz vysoká míra souhlasu s výroky „partnerka má stejné právo realizovat se jako já"), ale ještě stále vnitřně přežívají určité stereotypy tradičního modelu uspořádání („jsem pro tradiční dělení rolí“). Tyto názorové diskrepance a nejistoty, posílené objektivními podmínkami zvenčí (např. nerovnými podmínkami na trhu práce, nerovnými podmínkami ze strany zaměstnavatelů i tím, jaké role očekává společnost), vedou ve svém důsledku k tomu, že většina českých otců se ještě řadí spíše k „tradičním“ otcům než k těm „moderním“. Jako příklad můžeme uvést neochotu otců zůstat s dítětem na rodičovské dovolené. Většina otců (dvě třetiny) zastává názor, že by s malými dětmi doma měla zůstat matka, protože je pro malé dítě nezastupitelná, stejně tak většina otců souhlasí s tím, že o dítě se v době nemoci dovede nejlépe postarat matka. Míra ochoty českých otců zůstat s dítětem po narození doma je tedy poměrně nízká a o tom svědčí i konkrétní počty otců na rodičovské dovolené. Nejčastěji uváděli otcové dva důvody, proč nezůstat na rodičovské dovolené: 1. tradiční – přirozená dělba rolí a 2. finanční ztráta pro rodinu.

Stejná diskrepance se projevila i u otázek týkajících se postojů k výchově dětí. Otcové na jedné straně stále vidí otce jako rodinnou autoritu, na druhé straně se domnívají, že otec by měl být pro dítě především partner a kamarád. To opět signalizuje určitou nejasnost ve vymezení role otce.

I když se čeští otcové stále chovají v řadě věcí spíše „tradičně“, převzali již i některé normy moderního otcovství. To se odráží v pocitu určité diskriminace ve srovnání s postavením žen - matek v mnoha oblastech běžného života.

Pocit nerovnocenného postavení ve srovnání s ženami – matkami mají otcové zejména v oblasti benefitů, které nabízejí zaměstnavatelé, jejich celkového přístupu a také z hlediska určení opatrovnictví dětí při rozvodech.

Zhruba polovina otců je nespokojená s podmínkami, jaké jim pro každodenní péči o děti vytvářejí jejich zaměstnavatelé. Výzkum prokázal silnou závislost mezi spokojeností s vytvořenými podmínkami ze strany zaměstnavatele a spokojeností otců s množstvím času, které tráví s dítětem.

Nejspokojenější jsou zaměstnanci veřejného sektoru  a naopak nejméně spokojeni pracovníci globálních nadnárodních podniků (spíše menších a středních).

Ačkoliv doprovod dítěte k lékaři patří k věcem, na které má každý zaměstnanec ze zákona nárok, téměř třetina otců uvedla, že jim zaměstnavatel nenabízí možnost jít s dítětem k lékaři. Jedná se tedy buď o otce, kteří nejsou informování o svém zákonném právu, nebo o otce, kteří v odpovědích reagovali nikoliv na své zákonné právo, ale na klima, které panuje u nich ve firmě. Totéž se týká péče o nemocné dítě.

Nejoblíbenější a nejvyužívanější typy benefitů pro otce jsou ty, při kterých nedochází k finančním ztrátám (klouzavá pracovní doba, možnost napracovat si hodiny a vybrat náhradní volno, možnost práce z domova, možnost placeného volna v souvislosti s porodem). Jedná se tedy především o benefity nabízející otcům časovou flexibilitu nebo o benefity spojené s finanční kompenzací.

Také personalisté potvrzují, že otcové řadu benefitů spojených s finanční ztrátou nevyužívají. Další benefity a úlevy spojené s každodenní péčí o děti muži po personalistech nevyžadují. Personalisté na druhé straně očekávají, že benefity v této oblasti jsou častěji využívány ženami – matkami, je to tak podle nich přirozené, větší zapojení otců v nejbližším horizontu příliš neočekávají.

Naopak nejméně oblíbené jsou benefity, kde k finančním ztrátám dochází - neplacené volno, návštěva dětského lékaře či zůstávání s nemocným dítětem doma. Výsledky výzkumu naznačují určitou vůli otců zůstávat s dítětem doma při nemoci v případě náhrady plného příjmu.

Více než polovina otců řešila problém s volnem v souvislosti s narozením dítěte tak, že si vzala dovolenou. Druhým nejčastějším řešením (25%) byl normální pobyt v práci (jedná se zejména o nejstarší věkovou kategorii otců). Naopak nejmladší věková kategorie více využívá i možnosti vzít si neplacené volno.

Výzkum ukázal výrazný posun výběru volna v době porodu a pár dní po narození dítěte u mladší věkové kategorie otců a potenciálních otců. Pouze 10% potenciálních otců se chystá být v práci – 90% potenciálních otců se chystá vzít si pár dní volna (nejčastěji formou dovolené nebo neplaceného volna).

Také zájem o otcovskou dovolenou je u potenciálních otců celkově vyšší než u otců (51% - 41%), ale stejný, jako v kategorii mladých otců ve věku 25-34 let. Celkově však zájem o otcovskou dovolenou projevila jen zhruba polovina potenciálních otců. Výsledky výzkumu naznačují, že důvodem, proč otcové více nestojí o otcovskou dovolenou, by mohla být neochota otců k benefitům, které znamenají finanční ztrátu.

Z nabízených benefitů ze strany státu dávají otcové přednost zejména daňovým úlevám, větší ochraně zájmů otců při rozvodech a určování opatrovnictví směrem k rovnocennějšímu postavení a týdnu placené dovolené navíc po porodu (speciálně tento benefit byl oceněn především skupinou potenciálních otců).

Nejčastější volnočasové aktivity otců s dětmi jsou povídání, společné sledování televize nebo DVD a hraní si s dětmi doma s hračkami. V případě starších dětí nad 10 let věku je nejčastější společnou činností sledování televize, DVD, následované povídáním-vyprávěním. Třetí nejčastější společnou volnočasovou činností je surfování na internetu spolu se sportováním.

Nejoblíbenější televizí  pro otce je televize Nova. Obliba televize však velmi závisí na vzdělání otců – vysokoškolsky vzdělaní otcové více inklinují ke stanicím České televize a zpravodajským kanálům.

Čeští otcové by si jako tvář aktivního otcovství představovali spíše někoho „známého“ než běžného tátu (svého souseda). Nejvíce hlasů získali sportovci. Jednoznačně nejvíce hlasů z nabízených osobností získal Roman Šebrle.

Čeští otcové by v rámci připravované kampaně především ocenili – v tomto pořadí:

  1. Větší informovanost otců o jejich zákonných nárocích (otcovská, rodičovská dovolená). Otcové sami cítí, že jejich informovanost v těchto oblastech není dostatečná.
  2. Informace o tom, jak jsou na tom čeští otcové ve srovnání s otci v ostatních evropských zemí.
  3. Informační server pro otce – internetové poradenství ohledně výchovy. Ten by ocenili zejména potenciální otcové a nejmladší generace otců 25-34 let.

 

Za audory článku: Mgr. Hana Friedleanderová

www.mediaresearch.cz

Sdílet
TOPlist
SEO Rozcestník