Makléř - 1
Martin seděl ve ztemnělé místnosti a tupě hleděl před sebe. Hlavou mu letěla jediná myšlenka:
„Co budu dělat?!“
Vzduch v pokoji byl téměř nedýchatelný a plný kouře, jak odpaloval jednu cigaretu od druhé, ale on to nevnímal. Nebyl tu nikdo, kdo by ho napomenul:
„Jak to, že kouříš? Vždyť si říkal, že si přestal?!“
S Evou se dnes minuli jen ve dveřích. Políbila ho na tvář, zašeptala, že dětí už spí a vyběhla před dům, aby naskočila do auta a odjela do fitka. Ještě včera se mu jejich život zdál být ve svém stereotypu tak trochu nudný.