Moudrost dnešního dne:

Svolného osud vede, zpurného vleče.

...

Právě přítomno: 707 hostů a žádný člen

Jan Zrzavý - malíř

.

(*5.11.1890 - †12.10.1977) český malíř, grafik, ilustrátor a scénograf; významný představitel české výtvarné avantgardy nastupující začátkem 20. stol. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Zakládající člen skupiny Sursum, člen Spolku výtvarných umělců Mánes, Tvrdošíjných, Umělecké besedy, Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

Ve 20. letech podnikal cesty do Itálie, Belgie, pobýval ve Francii.

První etapa tvorby (Údolí smutku, Nokturno, Zátiší s konvalinkami, Utrpení) je charakteristická spojením českého secesního symbolismu a expresionismu s prvky kubismu. Ovlivněn B. Kubištou, J. Váchalem, inspirován italskou renesancí, zejména Raffaelem a Leonardem. Po 1. světové válce jeho tvorba vyústila ve formální harmonizaci obrazu a typický abstrahující lyrický a snově měkký tvar (Melancholie, Přítelkyně). V druhé etapě tvorby (od 20. let 20. stol.) se věnoval převážně krajinomalbě (Camaret, San Marco v noci, San Marco ve dne, Ostravské haldy), v níž vytvořil malířskou metaforu pocitu splynutí s přírodními silami harmonie, klidu, trvání. Od pol. 30. let opouštěl pastelově poetický kolorit ve prospěch sytější barvy. Za 2. světové války se v jeho krajinách objevovala osudovost a baladičnost (Via Appia), vedle motivu smrti však i naděje (Benátské zátiší). Pro celou tvorbu bylo příznačné setrvávání u jednoho motivu (zejména motiv Kleopatra). Významný ilustrátor (K. H. Mácha Máj, K. J. Erben Kytice) a scénograf (A. Dvořák Armida). 

Jan Zrzavý se narodil v rodině ředitele venkovské školy Jana Zrzavého a jeho ženy Vilemíny. Jeho školní docházka byla poměrně problematická, vystřídal několik středních škol (Kutná Hora, Přibyslav aj.) a nakonec maturoval v Havlíčkově Brodě. V roce 1905 začal studovat uměleckoprůmyslovou školu v Brně, v následujícím roce přešel do Prahy, kde nejprve krátce studoval soukromě u Karla Reisnera, Vladimíra Županského a Františka Ženíška ml. Od roku 1907 pobyl dva roky na Uměleckoprůmyslové škole jako žák profesora Dítěte. Část vzdělání si také doplnil v Paříži, kde se spřátelil s Bohuslavem Martinů. Jeho pokusy o přijetí na Akademii výtvarných umění však byly neúspěšné a Vojtěch Hynais dokonce vzkázal jeho rodičům, že by bylo lépe nechat synka vyučiti se zahradníkem.

Rok 1911 byl pro něj klíčový, neboť se seznámil se svým učitelem, vzorem a přítelem Bohumilem Kubištou (vzorem mu byl také M. Marten). Po Kubištově odchodu na frontu dokonce nastoupil na jeho místo tajemníka Klubu Za starou Prahu. V roce 1916 se stal písařem Zemského výboru. Během první světové války se spřátelil se skupinou Tvrdošíjní a na konci války uspořádal svou první samostatnou výstavu v domě U Topičů za podpory své přítelkyně Zdenky Braunerové (rovněž přítelkyně Julia Zeyera, vzoru Zrzavého).
Mezi válkami hodně cestoval, v roce 1925 poprvé navštívil Bretaň, kam se celý život vracel a která se stala jeho celoživotní inspirací.

V roce 1940 uspořádal výstavu v Obecním domě, která se stala jeho významným triumfem. V roce 1945 získal na krátký čas profesuru v Olomouci, jeho neobvyklé kresby často existenciálního rázu však byly po komunistickém puči odmítnuty a výstavu k Zeyerovi (častému zdroji inspirace) a Máchovi mohl uspořádat až v roce 1957.
Jan Zrzavý se nikdy neoženil a z jeho osobního života není takřka nic známo, i když se někdy spekuluje o jeho homosexuálních sklonech. Svoji výtvarnou pozůstalost odkázal Národní galerii.

V roce 1966 byl prohlášen národním umělcem.

 

 

Milenci v objetí 
Dvě fantaskní figury 
Smutek 
Dívčí akt v konvalinkách 
Slunce zašlo za hory 
Vysoký oltář a tajemné světlo 
Řeholní bratři kláštera 
Za světlem 
Najáda, opus 33 
Loretánské náměstí, opus 32 
Vdova 
Ticho 
Loď na moři, opus 34 

Strom poznání (Krajina rozkoše) 
Zátiší s vázami, loděmi a jablky, opus 23 
Benátky (modrá varianta), opus 40 
Piazzetta - Sloup sv.Marka v Benátkách, opus 31 
Průvod dívek, opus 28 
Krokova dcera Teta, opus 15 
Kaplička (Vesnický motiv) 
Andělé - PF Jan Zrzavý 
Akrobaté 
Betlém - PF Jan Zrzavý 
Studna v Karlachových sadech, opus 27 
Imaginární podobizna K.H.Máchy, opus 22 
Ověnčená hlava anděla (Hlava Panny Marie ke Zvěstování), opus 46 

 

   
Sdílet
TOPlist
SEO Rozcestník