Halloween se slaví 31. října a je to anglosaský lidový svátek, který si oblíbili hlavně děti. Slaví se v anglicky mluvících zemích: USA, Kanada, Anglie, Irsko, Nový Zéland atd. a začal se slavit někdy kolem 5.století n.l. v Irsku a Skotsku. Přesto, že většina kultur Halloween celkem akceptuje, Francie jej neuznává s tím, že údajně jde o svátek americký.V tento den se lidé převlékají do různých masek, které jsou mnohdy velmi hrůzostrašné. Hlavními postavami jsou čarodějnice, upíři, kostlivci a různé jiné příšerky. Převládající barvou je v tento den černá a oranžová. 

Každoročně už od začátku prosince zažíváme šílenství. Vrcholí shánění dárků pro naše nejbližší, pečení cukroví a celkové přípravy našich domácností na onen den, kdy se rozsvítí svíčky a prskavky na vánočním stromečku a my všichni zasedneme ke sváteční tabuli. Marně si klademe otázku, kam se ztratil onen klidný a příjemný duch Vánoc a kdy se vlastně přetavil v jedno velké konzumní šílenství. Může se to zdát zvláštní, ale tento trend se nevyhnul ani Asii. No posuďte sami, jak dalece se tamní předvánoční bláznění liší od toho našeho.

Den matek je den, kdy můžete vzdát poctu svým matkám ale i mateřství jako takovému. Začal se u nás slavit díky propagátorce Alici Masarykové roku 1923, která se inspirovala podobnými oslavami, které vznikly roku 1907 na počest Anny Reeves Jarvis (30.září 1832-09.5.1905), která bojovala za práva všech matek. Anna porodila 12 dětí, ale jen 4 se dožily dospělosti. Proto se aktivně podílela na zakládání klubů matek, mající za cíl zlepšení hygienických podmínek a nákup léků pro chudé rodiny. Jednou z jejich kontroverzních aktivit bylo ošetřování vojáků na obou stranách 

Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.

Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.

Co duben našetří, to květen spálí.

Dubnový sníh rodí trávu.

Duben časy mění a obdaří fiolů zemi.

Duben hojný vodou - říjen vínem.

Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.

Valentýn (patron zamilovaných) je svátek, který se slaví 14. února. První asi významnější osobou tohoto jména byl zřejmě katolický kněz či biskup, který zemřel někdy kolem roku 270 a později ve středověku byl svatořečen, čili označen za svatého. Řečeno jazykem ateistů – byl prohlášen za dokonalého a byl od všech nařčení amnestován. Tento sv. Valentýn byl v podstatě léčitel, který se snažil léčit lidi postižené padoucnicí (epilepsie). O jeho léčitelských schopnostech se dozvěděl i významný Říman Kratón a protože jeho syn 

Vánoce jsou u nás zřejmě nejvýznamnějším svátkem a jeho kouzlo nespočívá v rozzářených výlohách a předvánoční nákupní horečce. V tento den totiž i nejzatvrzelejší srdce zjihne a zatouží po troše lásky.

Nikdo nechce být v tento den sám, pokud je to možné, pak se sejde celá rodina a někdy také blízcí přátelé nebo osamělý soused.  Ve vánočním čase se znesvářené páry začnou na sebe usmívat a zapomínají na vše, co je ještě nedávno dělilo.

Navíc se nikdy v roce nečaruje tolik jako v tento den.

Advent je počátek liturgického roku a příprava i na Vánoce neboli příprava na narození Páně. Počátek adventu je datován někdy kolem 5. století n. l.  Z počátku bylo adventních neděl šest a teprve asi kolem 10. století se ustálil počet na čtyři (železná, bronzová, stříbrná a zlatá). Advent začíná 1. adventní nedělí a končí na Štědrý den po západu slunce. Adventní období je nejtemnější čas roku, kdy slunce moc nevidíme, proto se říkalo, že je to čas bludiček a skřítků.

V první adventní neděli si lidé zdobí domy adventními věnci, které mají 4 svíčky. 

Od mala jsme zvyklí, že se na Velikonoční pondělí vydáváme na tradiční mise s pomlázkou v pravici a pleteným košíkem v levici. Nebo naopak? Co na tom sejde, ne? - důležitá je mise… Mise, která na jedné straně má za úkol „namlátit“ všem holkám v okolí a o kousek dál, údajně aby byly zdravé i čiperné, a na straně druhé stanoví cíl, nasbírat do košíku co nejvíce obarvených vajíček, třeba i z čokolády, jakož i nějakého toho, též čokoládového zajíčka. Tradice od nepaměti až do dnes, přinášející radost, veselí a mnoho vřelých setkání s příbuznými a kamarády, přání hojnosti, objetí, polibků...

Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat sedláčku, chleba režného.
Březen - za kamna vlezem, duben ještě tam budem.
Březnového prachu za dukát lot.
Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
Březnové slunce má krátké ruce.
Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.

Masopust (Fašiang, Končiny, Ostatky, Karneval,..), je stejně jako Velikonoce pohyblivý svátek a slaví se u nás kolem 800 let vždy někdy v polovině února. Masopust je zřejmě pokračováním pohanských oslav Slunovratu, který se také slavil v maskách. Přestože je slovo složeno z maso-pust, nesmí na oslavách chybět maso a slaví se od čtvrtku do úterý. Na Tučný čtvrtek se vždy naplánovala zabíjačka domácích prasat, protože se v tuto dobu jedno a pilo, co hrdlo ráčí. Obvyklým jídlem bylo knedlo-zelo-vepřo. O masopustní neděli se pekly masopustní koláče a proto se jí někde říkalo Koláčová neděle.