Moudrost dnešního dne:

Musíme se smát dříve, než se staneme šťastnými, neboť bychom mohli zemřít, aniž bychom se zasmáli.

...

Právě přítomno: 1216 hostů a žádný člen

.Jablka a jejich choroby

.

Kdo má na zahradě jablka, ví, že málokdy vypadají jako ta ze supermarketu. Díky různým chorobám a pěstitelským chybám se nakonec urodí mnoho skvrnitých či různě deformovaných plodů, které už od pohledu jsou nejedlé.

K jejich poškození ale může dojít i během skladování. Některé poškození plodů následně znemožní jejich konzumaci. Hlavně je potřeba si uvědomit, že jablka jsou živý organismus, a tak s nimi zacházet.

 

Hořká pihovitost  - je to vada nejen estetická, ale i chuťová. Na jablku se krátce před sklizní, nebo ve skladovací místnosti objeví šedozelené, mírně propadlé skvrnky o velikosti 3–5 mm. Když jablko rozkrojíte, zjistíte, že dužnina pod slupkou je plná hnědých, hořkých skvrn.

Tímto neduhem trpí častěji velké odrůdy s řídkou dužninou, zvláště z mladých stromů, které jsme nechali příliš bujně růst, nebo jsme je naopak radikálně zmladili. Může vznikat také díky nevhodné půdě či povětrnostním vlivům.

K odolným odrůdám patří např. Idared, Golden Delicius, Jonagold.

Tomuto znehodnocení jablek můžeme předcházet. Jednou za tři roky všechny jádroviny povápníme mletým dolomitickým vápencem, který obsahuje i hořčík a stopové prvky, které jsou pro dobrý růst rostlin nezbytné. Vápník ovlivňuje mnohé fyziologické pochody v buňkách a u dozrávajících jablek citlivých odrůd, způsobuje jeho nedostatek vážné poruchy.

Pokud to není nutné, neprovádíme žádné radikální řezy a nezapomínáme na pravidelný řez.

Pozor na nadměrné hnojení draslíkem, protože to omezuje příjem vápníku.

Místo dusíku používejte raději ledek amonný s vápencem.

Pravidelně dodávejte půdě organické složky (nejlépe kompost), čímž se zlepší příjem vápníku.

V průběhu vegetace je vhodná i tzv. mimokořenová výživa. Jde o postřik na list, což urychluje jeho transport živin do zrajících plodů. Nejdůležitější jsou poslední dva postřiky před sklizní.

Jde např. o Kalkosol, který se používá od července ve 14-ti denních intervalech až do sklizně, a to nejlépe ráno nebo k večeru.

Můžeme rovněž použít - Wuchsal Sus Kalcium, Fertikal, Lamag vápník, Wuxal Aminocal a jiné.

 

Strupovitost (Venturia inaequalis) patří mezi nejškodlivější choroby jabloní. Patogen choroby přezimuje na listech a na jaře (většinou v dubnu) začne uvolňovat askospory, které infikují mladé listy, květy a následně i plody, někdy se množí i na celých letorostech.  Na listech se tvoří sazovité skvrny a ty silně napadené opadávají. Totéž se děje se silně napadenými květy a plody. Napadené plody jsou strupovité (nejdříve mají drobné tečky), praskají a jsou i deformované. Zárodky mohou přežívat i na skladovacích bednách, a proto je nutné je před použitím důkladně dezinfikovat.

Chceme-li zabránit strupovitosti při skladování, je nutno zkrátit čas mezi sklizní a uložením úrody do skladovacích prostor. Čím je počasí teplejší, tím rychleji bychom měli postupovat. Na podzim by rozhodně nemělo zůstat na zahradě spadané listí. V zimě provedeme řez stromu tak, aby koruna nebyla hustá.

Do sadu můžeme umístit lapače spor. Na strupovitost se používá celá řada fungicidních přípravků. Např. ANTRE 70 WG, CAPTAN 50 WP, PUNCH 10 EW, EMERALD 10 EC, BAYCOR 25 WP, TERCEL atd.

Postřik můžeme dělat preventivní anebo až po objevení příznaků. Mezi ty druhé patří např. CHORUS 75 WG, SYLLIT 65 WP, SYLLIT 400SC.

 

Sazovitost je další často se vyskytující houbovou chorobu. Jde o šedočerné skvrny na povrchu plodů. Ovoce pak vypadá jako špinavé a stejně jsou na tom i listy. Skvrny jdou z postiženého místa částečně setřít, takové plody proto raději neskladujeme. Je lépe je nepoužívat pro přímou konzumaci ale jen po tepelném zpracování, přičemž je potřeba povlak odstranit.

Objevuje se často už před sklizní (srpen, září) a má ráda deštivé počasí. Vyskytuje se také častěji na stromech v blízkosti vodních ploch a toků nebo u zastíněných stromů s hustou korunou. Původci choroby přežívají na větvích stromů a následně se na plody šíří pomocí větru nebo s deštěm. Jde o výtrusy houby Gleodes pomigena, které se rozpijí na povrchu slupky, a běžný déšť ji nesmyje, naopak se na napadeném stromě pomnoží.

Proti této chorobě můžeme srpnu a v září je možno použít některé přípravky jako: Claret, Dithane, Rubigan, Syllit, Saprol, Topas atd.

 

Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) – je velmi častou chorobou listů, letorostů a plodů jabloní.

Po vyrašení se na listech, letorostech i květech tvoří bělavé moučnaté povlaky protože jsou pokryty myceliem z houbové choroby. Dochází k deformacím listů, které jsou úzké a lodičkovitě prohnuté a zasychání listů i letorostů. Na plodech se napadení projevuje rezavým zbarvením ve tvaru sítě. 

Ochrana: Ochranu provádíme prvně 1-2 týdny před květem a poté několikrát opakujeme v závislosti na výskytu. Některé přípravky proti strupovitosti jabloně jsou účinné i na padlí jabloňové, to umožňuje provádět ochranu proti těmto chorobám současně.

Patogen přezimuje v pupenech a na letorostech. Pokud má na jaře příznivé podmínky, začne se rychle šířit. Tato houba způsobuje na plodech tzv. síťovitou rzivost, která narušuje povrchovou vrstvu, čímž významně ovlivňuje dobu skladovatelnosti plodů.

Ochranu provedeme: Baycor 25 WP, Discus, JABLKO ZAHRADY ČECH, Optikombi jádroviny, Topas 100 EC, Zato 50 WG

 

Štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus) - byla do celého světa zavlečena z východní Asie. Napadá ovocné dřeviny, kde vysávají celou nadzemní část rostliny. Při sání do stromu vstřikují toxiny. Škůdce má na sobě ochranný kryt o velikosti asi 1,5 mm a během roku stihne vytvořit 1-2 generace potomků. Přezimují jen nymfy, za hodně teplých zim i některé samičky, na jaře se nymfy svléknou a začnou se na stromě živit a množit. Pak se rozlétnou po okolí a najdou si vhodné místo k životu.

 Usazuje se na větvích, listech a později i na plodech. Strom má malé listy, trpí jakoby nedostatkem vody a pokud je napadení rostliny větší, stromu začnou usychat větve a postupně celý zajde.

Strom napadený štítenkou čárkovitou může mít větve hrbolaté, jako by byly pokryty armádou housenek, skrývajících se pod kůrou. Nebezpečná je zejména v teplejších oblastech, kde se ji velmi daří.

 Na počátku rašení stromů je nejvhodnější doba na chemickou ochranu. Během vegetace se ochrana dotkne jen létajících samců, protože samičky jsou pod štíty. Výskyt štítenky se zjistí pomocí bílých lepových destiček.

 

Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum Linnaeus) - Jde o malého asi 5 mm velkého brouka, hnědošedé barvy, s dlouhým "nosem" a na krovkách má skvrnu ve tvaru písmene V. Čile k světu se má brzy z jara a napadá nejen jabloně, ale i hrušně, kde největší škody působí jejich larvy, které rozežírají květy. Při přemnožení vám proto nevyzraje žádné ovoce, neb nemá z čeho i když strom krásně kvetl. Během roku mají jen jednu generaci, a to právě v období květu stromu, kdy samička naklade vajíčka na pupeny. Koncem května se z larev vyvinou na dospělého jedince, ten nejdříve okusuje listy a pak se schová zpět do kůry stromů, aby na jaře znovu započal svůj životní cyklus.

Líbí se mu zejména suché a teplé počasí, kdy se dobře množí. Postřik provádíme před rašením pupenů.

 

Moniliová hniloba - nenapadá jen jablka, ale i ostatní ovoce, hrušeň, ale i lísku. Je to v podstatě houbovitá choroba a napadá hlavně plody, méně ostatní části stromů. Infekce je možná jen při poranění plodu buď kroupami nebo např. vosami. Na plodech vzniknou hnědé skvrny, dužnina hnědne a postupně vše shnije. Napadené plody se mohou v korunách stromů udržet a tam mumifikují.

Plody pečlivě před skladování vytřiďte, protože může u ostatních plodů vyvolat černou hnilobu.

Význam: Monilióza může za příznivých podmínek pro šíření, zejména u náchylných odrůd poškodit a zničit převážnou část sklizně. Napadené plody jsou zcela znehodnoceny.

Monilia přezimuje jako podhoubí v napadených rostlinných částech a během vegetace se šíří hlavně za deštivého a teplého počasí. Proto je potřeba důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části rostlin jako jsou shnilé a mumifikované plody i napadené větičky a zajisti vzdušnost koruny stromu.

 

Skladování jablek

Pokud jste se rozhodli jablka skladovat, tak je potřeba je sklízet až když jde ze stromu dobře odtrhnout. Před jejich uskladňováním musíme odstranit všechny i mírně poškozené plody (hmyz, otlačení, poranění). Jablka musí mít stopku. Ukládáme je např. do beden a každou vrstvu oddělíme papírem. Některé odrůdy jsou hodně náchylné na výskyt chorob, a proto je dobré je fungicidně ošetřit.

Ideálním dnem pro sběr, je den chladnější a suchý. Pokud je teplý podzim, češeme jablka raději ráno, kdy jsou po noci ještě chladná a pokud možno hned po roztřídění je přemístíme do skladovacích prostor. Ve skladovací místnosti je důležitá čistota a vhodná teplota, která by neměla kolísat. Teplota by se měla pohybovat mezi 1 až 4°C a vlhkost vzduchu 85 - 90°C.

Během skladování průběžně odstraňujeme nahnilé plody, které by umožnily další šíření chorob ve skladu.

V žádném případě by se neměly konzumovat plody po vykrojení shnilé části.

Sdílet

Komentáře   

0 #1 Teteza 2017-09-07 11:19
Dobrý den, my jsme s manželem vydadili ovocné stromky před třemi lety a již letos jsme sklízeli první úrodu, takže mám velkou radost. Kolega od manžela je zdatný zahrádkář, takže nám poradil, jen nějaké základní postřiky, abychom o úrodu nepřišli a vida i přes veškerou bídu kolem, my sklidili 8 těchto bedýnek
Citovat
TOPlist
SEO Rozcestník