Moudrost dnešního dne:

Pokud jsi dopadl až na dno, zapomeň na výmluvy, zmobilizuj zbytek sil a vší silou se od něho odraž.

...

Právě přítomno: 182 hostů a žádný člen

Péče o zahradu červenec

.

Červenec je jedním z nejteplejších měsíců v roce a zároveň je to skvělý čas na to, abychom si poseděli a vychutnali si dobrý pocit z naší práce. Plevel už neroste tak bujně, ale stále má ještě více síly než vaše rostlinky a proto se ani nyní nevyhneme pletí a pravidelnému okopávání, aby se ke kořenům rostlin dostalo dostatečné množství vláhy. Zaléváme raději méně často, ale o to vydatněji. Nezapomenete-li ani na květiny, kterým je potřeba pravidelně odstraňovat odkvetlé květy, budete se z jejich krásy těšit déle.

 

Sklizeň v tomto měsíci

Sklízet nyní můžete boby, fazolky, zelí, mrkev, květák, celer, cukety, okurky, kapustu, kedluben, salát, cibuli, hrášek, brambory rané, ředkev, špenát, rajčata, …

Pravidelně obírejte okurky, protože pokud se rostlině povede vypěstovat plod až do vyzrálých semen, pravděpodobně přestane rodit, jelikož splnila svůj úkol.

Koncem července je potřeba sklidit česnek, protože jinak se nám hlava začne rozpadat už v zemi a sklizeň za moc stát nebude. Po vytažení z hlíny jej můžeme omýt a pak ho několik dnů nechejte pořádně vyschnout.

U sklizně brambor je nutno odstranit všechny hlízy, aby nezačaly v příštím roce zase klíčit. Zapomenuté brambory se také mohou stát potenciálním původcem bramborové sněti.

 

Setí, sázení a pěstování

Stále existuje poměrně mnoho rostlin, na které je čas ještě i v červenci. Je to např. jarní zelí, cikorka, čínské zelí, kedlubny, salát, hrášek, fazolové lusky, červená řepa, mrkev, ředkvičky,… Dále vyséváme do volné půdy macešky, primulky, sedmikrásky, mák, pomněnky a další dvouletky.

Pokud máte některé záhony už sklizeny, jako např. brambory, bylo by dobré, abyste zvážili setí na zelené hnojení. Je to např. hořčice, která se rychle rozrůstá. Další rychle rostoucí plodinou pro zelené hnojení jsou fazolové lusky. Rostlina produkuje velké množství listů, stonků i kořenů a obsahuje bakterie, které umí zpracovávat dusík z atmosféry.

Pokud nechcete využít zeleného hnojení, můžete vysadit např. pórek. Neposlouchejte starou radu o ořezávání vrcholů a kořenů, nemá to žádný pozitivní vliv, ba naopak. Vysazovat můžete také brokolici, květák, zelí, kapustu, kadeřavou kapustu, růžičkovou kapustu …

Koncem července už můžeme myslet na nové záhony jahodníku, abychom měli příští rok dobrou úrodu. Starší sazenice po ukončení sklizně pohnojíme. Sazenice by neměly být starší tří let, protože pak už přestávají plodit.

Dýně můžeme rovněž pěstovat na pergole. Je ji však potřeba pravidelně kontrolovat a každý plod vložit do síťky, kterou zavěsíme na oporu, aby mohl plod bezpečně růst.

Přesazujeme odkvetlé kosatce a zakrátíme jim listy na polovinu až třetinu.

Vyjmeme ze země cibule tulipánů, narcisů, modřence apod. a dáme je na suché, stinné místo, abychom je v září zase vysadili.

 

Hnojení a ochrana

Nezapomeňte, že rajčata potřebují hodně vláhy a občas je přihnojte.

Rovněž brambory lépe rostou, když budeme myslet na jejich výživu. Ta může být totožná jak pro rajčata, tak pro brambory. Ideální na zalévání je výluh z kostivalu nebo z kopřiv.

Výluh si připravte takto: Do nádoby dejte co nejvíce kopřiv a zalejte dešťovou vodou. Za občasného míchání nechejte asi 20 dní kvasit. Potom si část výluhu odeberte a zředíme vodou asi na 1: 20. Tím pak zaléváme - jen ke kořenům ne na listy.

Je dobré pohnojit trávník nějakým rychle působícím hnojivem.

Prtovádíme postřik jádroviny proti strupovitosti, červivosti a koncem měsíce i proti obaleči jablečnému a houbovým chorobám. Postříkáme na list i odrůdy jablek náchylné k hořké pihovatosti.

Vinnou révu stříkáme proti peronospoře, zkracujeme tažně (výhony) za 5. listem za posledním hroznem. Odstraňujeme osy druhého řádu – zálistky (fazochy).

Ostříhejte odplozené výhony malin a pokud bujně rostou, tak omezte i nově vyrašené výhony.

Nastal měsíc, kdy je potřeba hlídat rostliny i proti škůdcům, jako např. mšice. Silný proud vody jejich množství sice sníží, ale někdy je potřeba použít nějaký silnější kalibr. Máte-li malou zahrádku, můžete použít i mytí jemným mýdlem. Rozhodně si žádnou škodu neuděláte a počet škůdců tím snížíte. Také můžete uštípnout vrcholky rostlin, které jsou nejvíce napadeny.

Pravidelně prohlížejte rostlinám spodní strany listí, jestli tam nejsou motýlí vajíčka nebo dokonce už i housenky. Je lépe je odstranit dříve, než vám úrodu slupnou na večeři.

 

Ve skleníku

Velmi důležité je ve velkých teplotách zajistit dobré větrání. V horkém a rozpáleném skleníku si rostliny můžete v podstatě spálit. Pokud je skleník na volném prostranství vystaven celodennímu slunci, měli byste možná zvážit jeho zastínění buď žaluziemi, nebo zatření vápnem.

 

Ovoce

Růst ovoce potřebuje hodně vody, aby dozrály šťavnaté plody, jinak nám začne opadávat. Pokud však přesto něco na zem spadne, ovoce tam nenechávejte ležet a hnít. Vody je potřeba opravdu hodně, jde o 50-100 l na jeden strom.

V chladnějších oblastech ještě po celý měsíc dozrávají třešně, rybíz, angrešt, jahody, ale už nastal i čas na višně, meruňky, borůvky a maliny.

 

Obecné úkoly

Pravidelně okopávejte, protože tím zničíte i malé zárodky plevelů a ke kořenům se dostane vláha rychleji.

Také cibule nesnáší plevel a získáte tím lepší úrodu.

Pravidelně kontrolujte rajčata a vyštipujte boční výhony a pěstujeme jen na jeden výhon. Když nejsou rostliny hustě olistněné, netrpí tolik plísní.

Červenec je vhodným měsícem pro letní prořezávání jabloní. Ořezáváme i nově narostlé vzhůru rostoucí letorosty - „vlky“.

Ořezáváme také třešeň, protože strom pak lépe rodí. U vzrostlých stromů to lze provést tak, že větev uřežeme i s plody, které obereme až na zemi. Slivoně ošetřujeme postřikem proti obaleči švestkovému.

Bujně rostoucí ořešáky není potřeba nijak řezat, ale roubovaným je třeba koruny upravovat. Měl by být prováděn koncem července a počátkem srpna, protože v tuto dobu produkuje nejméně mízy.

Odkvetlé růže ostříháme na 2 - 3 očka, svému osudu necháme jen parkové růže.

Protože je červenec náročný i na zalévání, můžeme snížit ztráty vody a ušetřit nějaký čas tím, že použijeme mulčování, což je vrstva organické hmoty (např. posekanou trávou), kterou přikryjeme zem a důkladně zalijeme. Pomůže to sice zachovat půdní vlhkost, ale můžeme tím prospět i slimákům, takže na to myslete a udělejte hned nějaká opatření, abyste jim život na vaší zahradě znepříjemnili. Pokud se vám ale přesto přemnožili, nezoufejte. Pamatujte na to, že i slimák je vlastně organické hnojivo. Naházejte je do kbelíku s vodou a až budou zaručeně mrtví, tak tím zalejte kompost.

Slimák miluje pivo, dejte mu ho do nějaké staré nádoby a za chvíli se v ní bude koupat desítka mrtvých slimáků.

Další dobrá metoda, jak zabránit ztrátě vody je samo sebou motyka.

Sdílet
TOPlist