Moudrost dnešního dne:

Je rozhodně snazší vzplanout láskou, když člověk nemiluje, než se jí zbavit, když člověk miluje.

...

Právě přítomno: 265 hostů a žádný člen

Péče o zahradu únor

.

sněženkyI když se z toho dobrý hospodář  moc neraduje, tak se mohou během února na zahradách objevovat první náznaky blížícího se jara. Prodlužují se dny a v teplejších oblastech se začínají objevovat první květy sněženek. S přibývajícím teplem se častěji ozývají ptáci i volně žijící zvířata. V souvislosti s novou sezonou je potřeba finišovat s přípravami.

Nepropadněte euforii, opravdové jaro je daleko a zahrada velmi pravděpodobně znovu zapadne sněhem, protože únor patří mezi nejchladnější měsíce v roce. Proto více než jakýkoli jiný měsíc bude záviset vaše práce na klimatických podmínkách. 

Je obvykle lépe vše odložit, než se snažit cokoli zasít ve studené a podmáčené půdě, protože vám semeno nakonec velmi pravděpodobně shnije a nevyklíčí. Už naši předkové radili, že na zahradě máme začít pracovat až tehdy, když nám na botách neulpí kus země.

 

zimaSklizeň v tomto měsíci – Pórek je jedna z plodin tohoto měsíce. Dále je to pastinák, tuřín a růžičková kapusta. Nezapomeňte je vždy znovu přikrýt rounem nebo slámou, abyste omezili jejich namrznutí. Pokud jste zasadili i vytrvalý špenát, kozí bradu, čekanku, celerovou a petrželovou nať a topinambury, bude vaše vaření pestré.

Je dobré vědět, že sbírání bylin i přes zimu je pro konzumaci velmi efektivní, protože byliny mají v zelených částech mnohem vyšší koncentraci zdraví prospěšných látek, než v létě.

 

Setí - Pokud to dovolují podmínky, můžete si připravit záhony pro setí jarních zelenin venku, ve fóliovníku nebo ve skleníku. Můžete také jednotlivé záhony pokrýt tmavou plastovou fólií nebo netkanou textilií, aby se země prohřála už předtím, než začnete sít a sázet.

Koncem února, má-li zem alespoň 5 stupňů, můžeme na závětrném a slunném záhoně vysévat mrkev, petržel i ředkvičku, kterou ale raději přikryjeme netkanou textilií, protože klíčí dříve než mrkev.

Vyséváme i letničky, které mají dlouhou dobou klíčení - šalvěj, aksamitník, hledík, lobelka, netykavka, petunie, begonie, balzamínek atd.

Dovolují-li to podmínky, můžete zasít odolné fazole a hrách, pro brzkou sklizeň v květnu / červnu.

Někdo radí zasít nyní i pastinák, ale protože většinou špatně klíčí, je jeho umístění ve studené vlhké půdě sporné a měl by mnohem lepší podmínky pro klíčivost až březnu.

Pěstovat můžeme řeřichu, petrželovou nebo celerovou nať. Pěstování je snadné, do misky s vodou položíme odříznutou horní část petržele, nebo celeru a umístíme ji na okenním parapetu. V misce máme ale jen několik mm vody, kterou každý den doplňujeme.

Osvěžme si paměť, kde jsme co na zahrádce pěstovali a nemáte-li jej, udělejme si nový osevní a výsadbový plán. Je nutné dodržovat střídání plodin, aby se nám v zahradě nerozmohly nemoci a aby byla úroda dostatečně velká, protože by mohlo dojít k jednostrannému vyčerpání půdy.

Plodiny střídáme asi takto:

1. rok: košťáloviny, plodové zeleniny, brambory, celer.

2. rok: kořenová zelenina, cibuloviny, salát.

3. rok: luštěniny, špenát.

 

Sázení – Můžete už nyní sázet topinambury a šalotku, i když zejména šalotka bude mít radost z nějakého přikrytí např. textilií.

Sazenice brambor začínají produkovat dlouhé výhonky. Uložíte je proto na chladné (12 až 15 stupňů) a světlé místo a pak budou produkovat výhony jen krátké silné, což urychlí jejich start. Můžete k tomu použít kartony na vejce. U jednotlivých plodnic brambor omezte počet výhonů na tři, nebo čtyři.

 

Hnojení a ochrana – Podle kyselosti půdy je možno pozemek v únoru povápnit - zpravidla jednou za 4 roky. Na lehké půdy použijeme mletý vápenec, na těžší je vhodnější pálené vápno. Použité množství je asi 10 kg /ar. Vápno se nesnáší s hnojem, proto současně nehnojíme hnojem, když vápníme.  Zárověň do povápněných ploch nesázíme brambory, ale vhodné jsou luštěniny.

Trávník můžeme koncem měsíce přihnojit močovinou nebo kompostem. Pokud mrzne, snažte se na něj raději nešlapat.

Pokud není půda na záhonech zmrzlá, můžeme ji překopat a prohodit kompostem. Rostliny, stromy i trávu můžeme přihnojit i na sněhovou peřinu, pokud se nejedná o svažitý terén, jinak by s tajícím sněhem hnojivo odteklo. Hnojíme nejen kompostem, ale můžeme použít i popel ze dřeva.

Můžeme provzdušnit čerstvý kompost a přidat do něj bakterie pro rychlejší rozklad.

 

Mšice jsou jedním z nejúpornějších škůdců v naší zahradě a začínají se množit už v lednu a únoru, zejména doma a ve skleníku. Je jich velké množství druhů a liší se jak velikostí, tak i barvou. Jedno ale mají společné vysávají lisry, ty se pak zvlní a rostlina neprosívá. Radou je postřik z TYMIÁNU. Tymol, který je v něm obsažen má skvělé insekticidní účinky. 3 hrsti nasušeného tymiánu, zalijeme asi litrem vody a necháme 24 hodin louhovat. Pak procedíme a postříkáme napadené rostliny nahoře i dole pod listem. Postřik je dobré po týdnu opakovat.

 

Kultivace - Nastal čas na prořezávání keřů, jako jsou například vistárie, stálezelené keře a opravit tvar přerostlých listnatých keřů a okrasné trávy.

Počátkem měsíce můžete prořezávat jabloně a hrušně, protože ještě spí. U angreštu a rybízu  odstraňte staré výhony. Nikdy neořezáváme stromy za větších mrazů, nikdy tedy pod -5 stupňů. Prořezáváme až do chvíle, kdy jsou pupeny zbarveny do růžova, až se pupeny začnou nalévat, strom se probouzí a s řezem je potřeba přestat.  Vždy řežeme hned za posledním očkem, aby nevznikaly tzv. věšáky, kde v místě pahýlku dochází k zahnívání hluboko do zdravého dřeva. Větší řezné rány ošetříme stromovým balzámem, latexem nebo včelím voskem. Odřezané větve jabloní a hrušní nalámeme a můžeme dát okousat domácím králíkům.

V únoru můžeme ze stromů odebírat rouby, přotože únorové dobře narůstají. Zabalíme je do mikrotenu a dáme do chladničky. Raději ale neřežeme ani neořezáváme kolem úplňku. S řezem peckovin počkejte, až začnou kvést.

Poslední dobou trpí angrešty americkým padlím. Proto je dobré všechny napadené konečky odstranit až do zdravé části. Napadení padlím poznáte podle stříbřitě bílého až šedohnědého zabarvení.

Tam, kde jsme ještě na kmenech starších stromů neodstranili borku, použijeme ocelový kartáč tak, abyste nepoškodili zdravou kůru.

V této době je možné také stříhat růže a odřezky použít k množení.

Koncem února je potřeba ořezat i vinnou révu. Zkontrolujte si dlouhodobou předpověď, protože po řezu révy by už neměly přijít velké mrazy. Naopak příliš pozdní řez révu „rozpláče“ a roní mízu. Víno stříháme za 2-3. očkem. Stříháme ale zároveň tak, že za posledním nechaným očkem zůstal pahýlek alespoň 5 až 8 cm dlouhý, jinak poslední očko uschne.

Právě nyní je také dobré oddělit trsy letních trvalek od trvalek kvetoucích na jaře, protože jsou snadno identifikovatelné.

Pokud chcete urychlit růst rebarbory, pokryjte jednu - dvě korunky rebarbory kbelíkem a slámou nebo kompostem (pro větší teplo). Stonky budou růst i ve tmě. Lze je i vykopat a přemístit do tmavých teplých místností. Nevýhodou je, že to rostlinu hodně vyčerpává a nelze to opakovat každý rok. Pro tento účel je lepší trsy k rychlení střídat.

Zkontrolujte, zda se mrazem nevytáhly cibule a česnek a případně je zatlačte do země.

 

Ve skleníku - Zkontrolujte jednotlivé části fóliovníku nebo skleníku. Pokud jste je nestihli důkladně vyčistit,  je nejvyšší čas.

Pokud máte vše hotovo, můžete získat časnou sklizeň salátu a ředkviček. Je také čas zasít letní zelí, vodnice, košťáloviny, pór, celer a špenát.

Nemáte-li vyhřívaný skleník, můžete si pomoci i okenním parapetem, protože semena cibule potřebují asi 15 stupňů, aby vzešla. Můžete začít vysévat i lilek a papriky. Čím více se ale bude blížit konec února, tím lépe, protože se dny prodlouží a přibude více světla. Koncem měsíce můžete vysévat i okurky a rajčata pro výsadbu do skleníku.

 

Obecné úkoly – Pokud jste v předchozích měsících udělali všechny hlavní úkoly, jako je rytí záhonů, shrabání listů, prořezání stromů, atd., nebudete mít v tomto měsíci mnoho práce, ale pokud jste to stejně jako většina z nás nestihli, je to vaše poslední šance.

Sledujte předpovědi, a pokud by se teplota šplhala moc vysoko a velikost stromu to dovolí, obalte je celé, nebo alespoň některé větve netkanou textilií. Pomůžete jim proti mrazům i proti předčasnému kvetení. Zejména chraňte meruňky, nektarinky a broskvoně. Při holomrazech přikryjte i jiné rostliny. Můžete k tomu použít i staré pytle, závěsy apod.

Zkontrolujte uskladněné cibuloviny, brambory, ovoce a zeleninu a důsledně odstraňujte nahnilé plody.

Proberte si všechny květináče, které letos budete používat na setí či sázení, důkladně je očistěte a vysterilizujte, aby měly sazenice co nejlepší start.

Vydezinfikujte si i substrát pro pěstování v truhlících. Stačí jej prolít vařící vodou a nechat pár dní proschnout.

Koncem února můžeme na zahradu znovu nainstalovat nádoby na sběr vody.

Připravíme se na slimáky tak, že na nějakém méně frekventovaném místě uděláme hromádku z otrub, které mají slimáci rádi. A tam je posléze sbíráme. Proti slimákům se doporučuje i dusíkaté vápno, musíme jej ale použít už nyní, tedy tři týdny před výsevem, nebo před výsadbou. Dusíkaté vápno ničí nejensýkora vajíčka slimáků, ale desinfikuje i půdu a tím omezuje např. nádorovitost košťálovin.

 

Za suchých bezmrazých dnů nezapomeňte zalít jehličnany, stálezelené dřeviny, případně rostliny z podzimní výsadby.

 

Protože v tomto období hrozí nebezpečí velkých teplotních výkyvů, kdy jsou rostliny během jasného dne zahřívány sluncem a v noci teploty klesají hluboko pod nulu, je dobré zastínit hlavně stálezelené rostliny (rododendrony, azalky) nějakou zástěnou proti přímému slunci.                 Zkontrolujte všechny vysazené rostliny, a pokud je mráz povytáhl ze země, jemně je přišlápněte.

 

Můžete rovněž nabílit kmeny ovocných stromů hašeným vápnem, nebo je zastíníme z jižní strany, aby je sluníčko příliš nezahřálo, čímž se mohou v noci nejen poškodit, ale také se na nich mohou vytvořit mrazové desky. V předjaří vápno omezí časné rašení a současně dezinfikuje.

 

Zkontrolujte a pravidelně dosypávejte ptačí krmítka.

 

Nezapomeňte ani na své pokojové květiny, kterým osprchujte listy, aby získaly více světla. Raději je v tuto dobu nehnojte, až na orchideje, které seřízneme po odkvětu těsně nad uzlem stonku, přihnojíme je a uložíme do chladnější místnosti.

Koncem měsíce se můžete pustit do přesazování pokojových rostlin. Zeminu prohnojte pozvolna se rozpouštěnícím hnojivem a budete mít na půl roku vystaráno.

Sdílet
TOPlist