Všichni, kteří nebydli v dosahu obecní kanalizace musejí nějak vyřešit fekálie. S tím ale souvisí i řada zákonů, které je potřeba dodržovat. Opak může být brán jako přestupek s pokutou až 50 000 Kč.

V minulosti byla nejčastějším řešením „kadibudka“ někde na zahradě, ale vzhledem k neustále zhoršujícímu životnímu prostředí se tato nelibě zapáchající místa stávají minulostí. I dnes je však mnoho lidí, kteří nemají úplně jasno nejen v tom, co mohou a nemohou, ale i v terminologii. Nevědí tedy, kam vlastně jejich více méně zpracovaná večeře putuje.

Pro svůj obsah vitamínů by měla mít místo v každé zahradě, protože vyraší brzy na jaře a dá se sklízet do začátku léta, kdy ještě jiné plody na zahradě nerostou. A protože jde o vytrvalou rostlinu, nebudete se muset o ni moc starat.  Rebarbora má ráda dostatek prostoru, protože se její kořeny rozrůstají poměrně hluboko a kolem sebe.

Půda by měla být úrodná, dostatečně hluboká a dobře odvodněná. Upřednostňuje mírně kyselou půdu. Obecně lze říct, že tam, kde se daří rebarboře, bude se dařit i chřestu.

Nový výzkum ARS naznačuje, že preventivní léčba kyselinou salicylovou může zabránit nebo omezit infekci rostlinných plodin fytoplasmou bramborově purpurové, bakterií bez buněčné stěny. Po tisíce let lidé extrahovali kyselinu salicylovou z vrbové kůry stromů, aby zmírnili bolest, horečku nebo zánět. Dnes, to se používá při léčbě akné, odstraňování bradavic i v kosmetice. Když jsou rostliny nějak stresovány, produkují malé množství kyseliny salicylové, což jim pomáhá např. při napadení hmyzem, suchem, nedostatku živin nebo když procházení nějakou nemocí.

Jahody jsou jedním z prvních ovocných potěšení po zimě. V srpnu začne sezóna jejich výsadby, ale od jejich pěstování vás mohou odradit choroby jahodníku. Máte pak jen dvě volby. Dál je pěstovat a postarat se o jejich zdravý vývoj, nebo si koupit jahody od velkopěstitelů. Malopěstitel se může rostlinám více věnovat, a tím se i vyhnout chemikáliím, které jsou určeny na ošetření rostlin. Je možná více než 30 virů, které mohou napadnout vaši jahodníkovou výsadbu, a je proto dobré alespoň jednou za čas (nejlépe po třech letech) obměnit celou výsadbu za novou.

V poslední době nás příroda nijak nešetří. Jakoby nám vracela to, co ji provádíme my. Nežijeme sice v tropickém pásmu, kde běsní hurikány, ale počasí dokáže naše nemovitostí taky pěkně potrápit. Dlouhotrvající deště, kroupy, sněhové kalamity, tornáda, extrémní vítr, který odfoukává střechy a shazuje stromy, nejsou zase až takovou zvláštností. Nikdo nechce, aby byl jejich domov či majetek nějak znehodnocen, ale majetek znamená starost.

Když zařizujeme byt, většinou si lámeme si hlavu, jak jej zařídit. Jedni si pozvou architekta, který byt zařídí, jiní si byt zařizují postupně. Tu přidají postel, tu pohovku. Někdy to dopadne skvěle, jindy ne. Podstatnější však je to, zda se v daném prostoru pak cítí dobře. Obecně se méně pozornosti dostává již zabydleným místnostem. Tam se ale zub času zakousává daleko hlouběji, než si jeho uživatel připouští a málokdo si uvědomuje, že špatné rozmístění nábytku přímo ovlivňuje náš život.

Co bychom měli vědět o Feng Shui  (vítr a voda)?

Během posledních teplých let neplatí, že se rajčatům daří jen v nížinách. Léta jsou nyní tak teplá, že je můžeme pěstovat bez skleníku i ve výšších polohách. Podle toho jak máme dostatek místa a kam budeme vysazovat, je možné sazenice začít pěstovat už v lednu - únoru.

Do nádoby, která je hluboká alespoň 5 cm a má drenážní otvor dejte sadbovou hlínu, která je namíchána tak, aby se sazenicím dobře dařilo a neobsahuje semena plevelů ani houbové organismy.

Když si někdo koupí nový byt, začne obvykle přemýšlet nad nábytkem a barvách dekorací. Je však potřeba myslet i na podlahu. Nezařízený byt s krásnou podlahou, má docela jinou atmosféru než zařízený, s prošlapaným kobercem nejasného původu. Podlaha ovlivňuje nejen celkový vzhled domova, ale může ovlivnit i budoucí investice s ní spojené. Rozhodně by tedy při výběru podlahy neměly hrát hlavní roli počáteční investice. Koupit nový nábytek a dát jej na podlahu, která by si zasloužila větší pozornost je chyba. Představa, že si v čase pořídíte podlahu novou, je sice hezká, ale vše bude při její

Ostružiny, můžete jíst čerstvé, zmrazit je nebo je ihned zpracovat v kuchyni na koláče, želé, džemy a mnoho dalšího.

Ostružinám se daří ve středních polohách s průměrným množstvím srážek a oproti malinám mohou snadněji vymrzat.

Jsou to obvykle poměrně mohutné rostliny, proto nejsou moc vhodné pro pěstování v kontejnerech a je lépe je umisťovat do volného prostoru. Odrůdy bez trnů, jsou méně náročné, a proto je možné udělat výjimku a do velkého kontejneru je umístit.

Betonové struktury se mohou zdát velmi stabilní a spolehlivé, mají však velkého nepřítele: napětí. Díky tomu začne beton posupně praskat a stárnout. Vynález mikrobiologa Univerzity Delft Hendrika Jonkerse ale nabízí inovativní přístup k vytvoření stabilnějšího betonu přidáním do směsi bakterie, které produkují vápenec. Tento vynález by měl zajistit levné řešení, které by výrazně prodloužilo životnost betonových budov, tunelů, mostů nebo silnic. Když Hendrik Jonkers hledal způsob, jak zlepšit pevnost a dlouhověkost betonu, obrátil se pro inspiraci na lidské tělo.