2. 8. 2026|Aktualizováno: 29. 9. 2026|Známé osoby

Vlastimil Brodský patřil k nejmilovanějším, nejvýraznějším a nejhlubším českým hercům 20. století. Pro celé generace diváků byl zkrátka jejich „Bróďa“ – laskavý, nesmělý, sebeironický člověk s nezaměnitelným melancholickým humorem a přirozenou autoritou, kterou nepotřeboval dokazovat křikem ani okázalými gesty. Dokázal s odzbrojující lehkostí ztvárnit směšnost bez ponižování svých hrdinů a hluboký lidský smutek bez citového vydírání. Jeho nezapomenutelný hlas uspával národ v roli skřítka Hajaji, exceloval na prknech Divadla na Vinohradech a jako jediný český herec v historii si odnesl prestižního Stříbrného medvěda z filmového festivalu Berlinale.

Vlastimil Brodský
Povolání: divadelní, filmový a rozhlasový herec, rozhlasový vypravěč, spisovatel a publicista
Narozen: 15. prosince 1920, Hrušov (dnešní městská část Ostravy)
Zemřel: 20. dubna 2002, Slunečná u České Lípy (ve věku 81 let, dobrovolný odchod ze života)
Vzdělání: Státní reformní reálné gymnázium v Praze (maturita 1939), herecká škola E. F. Buriana; v roce 1947 studoval hudební historii a teorii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy
Rodiče: otec pracoval jako pojišťovací úředník a ochotnický herec, matka pečovala o domácnost a rovněž hrála v ochotnickém spolku
Sourozenci: vyrůstal jako jedináček
Příbuzenstvo: sestřenice Petra Černocká (populární zpěvačka a herečka)

Lásky, manželství a životní partnerky:

  • Významné vztahy před prvním sňatkem: herečka Jaroslava Adamová a herečka Jiřina Jirásková (s níž plánoval svatbu, kterou těsně před obřadem zrušil)
  • Božena „Bíba“ Křepelková (první manželka; tanečnice, pedagožka, uznávaná profesorka dějin baletu na AMU)
  • Jana Brejchová (druhá manželka v letech 1964–1980; jedna z největších hvězd českého filmu, tvořili legendární herecký pár)
  • Táňa Kühnelová (poslední dlouholetá životní partnerka, překladatelka a tlumočnice, kterou s láskou nazýval svým strážným andělem)

Děti: syn Marek Brodský (* 19. května 1959, hudebník kapely Nahoru po schodišti dolů band, výtvarník a publicista, z manželství s Bíbou Křepelkovou), dcera Tereza Brodská (* 7. května 1968, úspěšná česká herečka a dvojnásobná držitelka Českého lva, z manželství s Janou Brejchovou)

Od amerického stepu k Vinohradskému divadlu

Dětství prožil v Hrušově u Ostravy, odkud se ve čtrnácti letech s rodiči přestěhoval do Prahy. Původně netoužil po činohře – jeho idolem byl Fred Astaire a chtěl se stát profesionálním tanečníkem. Vynikal ve stepu, vystupoval v pražských kavárnách a dokonce vedl taneční kurzy. Právě touha zdokonalit pohybovou kulturu ho přivedla do hereckého studia avantgardního divadelníka E. F. Buriana, kde také vznikla jeho celoživotní přezdívka Bróďa.

Během války hrál Vlastimil Brodský v pololegálním divadélku Větrník po boku Stelly Zázvorkové či Zdeňka Řehoře. V roce 1948 zakotvil v Divadle na Vinohradech, kterému zůstal věrný celé čtyři dekády. Vytvořil zde celkem 94 nezapomenutelných postav – od moudrého Sókrata přes Švejka až po slavnou dvojroli v Feydeauově frašce Brouk v hlavě. Ačkoliv byl opakovaně zván do Národního divadla, svou milovanou vinohradskou šatnu nikdy neopustil.

Světáci, filmový trezor a mezinárodní triumf

Před kamerou stál poprvé už v roce 1937 ve filmu Voskovce a Wericha Svět patří nám. Skutečný filmový vrchol však prožil v 60. a 70. letech v éře Československé nové vlny. Stal se kmenovým hercem režisérů Jiřího Menzela, Vojtěcha Jasného či Zdeňka Podskalského. Zazářil ve snímcích Světáci, Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Všichni dobří rodáci nebo v trezorových Skřiváncích na niti.

Světového uznání dosáhl v roce 1974 v německém dramatu Jakub lhář (Jakob der Lügner). Za roli židovského vězně Jakuba Heyma, který si vymýšlí fiktivní rádiové zprávy, aby dal spoluvězňům naději na přežití, obdržel prestižního Stříbrného medvěda na festivalu Berlinale. Snímek byl posléze nominován i na amerického Oscara.

Hlas rozhlasového Hajaji i král Hyacint v Arabele

Pro nejmenší diváky se stal laskavým králem z pohádkové říše v seriálu Arabela, hlas propůjčil animovanému Šmoulovi i Makové panence. Zcela výjimečnou stopu však zanechal v rozhlase. Dne 2. ledna 1961 poprvé usedl k mikrofonu jako rozhlasový skřítek Hajaja. Jeho klidný, měkký a konejšivý hlas provázel před spaním do říše snů několik generací českých dětí.

Vnitřní běsi, milovaná chalupa a triumfální Babí léto

Zatímco na plátně bavil publikum, v soukromí sváděl celoživotní boj s těžkými úzkostmi, melancholií a depresemi. Vlastní strachy a fobie s oblibou překrýval břitkým černým humorem – s morbidní nadsázkou mluvil o vlastním pohřbu, nemocech a stárnutí. Útočištěm před světem se mu stala starobylá roubenka ve Slunečné na Českolipsku, kde pracoval se dřevem, pečoval o zahradu a své jezevčíky.

Svou labutí píseň předvedl v roce 2001 ve filmu Vladimíra Michálka Babí léto. Postava nezdolného snílka Františka Hány, který odmítá rezignovat na radost ze života a energii stáří, mu po boku Stelly Zázvorkové vynesla vytouženého Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon. Tuto cenu převzal jen několik týdnů před svým odchodem.

Dne 20. dubna 2002 se Vlastimil Brodský na své chalupě ve Slunečné dobrovolně rozhodl ukončit svůj život. Odmítl bezmoc a ztrátu důstojnosti, kterých se celý život tolik obával. Zůstává v paměti národa jako velký mistr slova, lidskosti a neokázalého herectví.

„Každej člověk si z věcí, na který je krátkej, má dělat srandu. Protože smích je jediná obrana, kterou nám pánbůh nadělil proti vlastní bezmoci.“ — Vlastimil Brodský