Koupit si štěně je velký závazek, který bude trvat 10 i 15 let. Je to nový člen domácnosti, nové „dítě“, které bude potřebovat hodně vaší pozornosti. Pořídit si psa a pak ho strčit do kotce, uvázat na provaz nebo se o něj jinak nestarat je trestuhodné.
To si raději pořiďte alarm – je to méně zavazující a obtěžující. Jednou za čas prostě vyměníte baterie. Pokud máte psa, je to živý tvor, o který se musíte starat.
Bylo by dobré, aby štěně alespoň první 1–2 týdny nezůstávalo úplně samo, naplánujte si tedy dovolenou.
Každý okamžik se snažte využít k socializaci s lidmi i dalšími zvířaty, aby si s nimi vytvořilo pozitivní vztah. Nepouštějte ho ale ke každému psu, protože hrozí napadení psem, který nebyl dostatečně socializován. Účelem je, aby se psi míjeli v klidu, případně se očichali. Pokud si chtějí hrát oba, domluvte se s majitelem druhého psa. Pozor na nepoměr ve velikosti. Velký pes by štěněti mohl při hře neúmyslně ublížit, a to by mohlo získat trauma z kontaktu s jinými psy.
Vybavení pro nový přírůstek
Než si štěně přinesete domů, měli byste pro něj mít vše připraveno: obojek, vodítko, krmivo, pelíšek i hračky. Do pelíšku mu položte jeho deku, kterou vám určitě každý dobrý chovatel dá na cestu. Pokuste se psychicky připravit na pár bezesných nocí.
Nemáte-li podlahu, kterou lze snadno vytřít od loužiček, můžete mu udělat něco jako kotec, kde se může bez dozoru pohybovat, když na něj nebudete mít čas. Na dno dejte nějakou pevnou fólii (voskovaný ubrus) a ohrňte okraje, aby případná moč nešla do parket. Na igelit dejte vyšší vrstvu nějaké starší deky, kterou můžete snadno vyprat a vyměnit za jiné.
Hlavně nezapomínejte, že to není jeho záchod, ale jen náhradní řešení. Jednak ho zbytečně trestáte za to, že jste neuhlídali, že se mu chce čůrat, a jednak rychleji pochopí, že to je jeho pelíšek a že tam výkaly mít nechce.
Hračky jsou velmi důležité, protože jinak vezmou za své vaše oblíbené boty a podobně. Měly by být nezničitelné, protože by štěně snadno mohlo polknout kus plastu. Potřebujete-li psa lépe ovládat, je lepší obojek než postroj.
Výcvik
Měli byste s ním začít co nejdříve, protože zlozvyky, které se naučí v prvních měsících, budete muset později složitě řešit. Například skákání po návštěvách a jiných psech, hra s věcmi, které na hraní nejsou určeny, spaní v posteli a podobně.
Pokud cvičíte psa venku a nemáte dost autoritativní hlas, vyrobte si štěrkátko. Do prázdné plechovky (třeba od piva) dejte pár mincí, šroubků a podobně, a pak otvor zalepte. Kdykoli pes udělá něco špatně, zachrastíte. Pes brzy pochopí, že jde o napomenutí. Stejně můžete použít i syknutí „cs“, klikátko nebo tlesknutí.
Stejně důležitá je při výcviku i odměna. Může to být kousek piškotu nebo něco, co má pes rád.
Povely
Hned na začátku si stanovte slovník, jakým budete se svým psem hovořit. Pro různé povely vždy používejte jen jeden výraz. Je naprosto jedno, jestli to bude: Nesmíš, Ne, nebo Fuj. Tento výraz musí vždy mít stejný význam a musíte důsledně vyžadovat jeho splnění. Pokud přestane povel platit, ukončete jej povelem Volno, aby pes pochopil, že už nemusí například ležet.
Dalším z nejdůležitějších povelů, které by pes měl zvládat, není ani Sedni, ani Lehni, ani Pac, ale je to zákaz nějaké činnosti, tedy například Nesmíš.
Dalším velmi důležitým povelem je povel přidržení na místě, tedy například Zůstaň. Bude-li váš pes bezchybně zvládat jen tyto dva povely a žádné jiné, bude vždy plně pod vaší kontrolou. Nikdy nesežere jedovatou návnadu, ani jej neporazí auto, když vám přeběhne přes cestu a vy za ním nemůžete. Proto s těmito povely začněte hned od začátku. Teprve poté jej učte Sedni, Ke mně, Čůrej, Místo, Ticho a podobně.
Výcvik by měl vždy probíhat ve formě hry a nikdy by se neměl učit nový povel, když alespoň trochu nezvládá ten předchozí.
Jak venčit
Zpočátku se nedivte, že budete běhat ven co hodinu. Jakmile se štěně probudí a trochu rozkouká, vezměte jej ven. Položte jej na trávu, většinou se hned vymočí, protože byl jeho čas. Hodně ho pochvalte a hned jej vezměte domů. Účel byl splněn a štěně si brzy spojí tento výlet s venčením.
Během bdění nezapomínejte na to, že uběhla hodina a že je potřeba vše zopakovat. Brzy zjistíte, jak velký interval štěně potřebuje. Když musíte být dlouho z domu, musíte se smířit s tím, že budete mít doma nadílku – nikdy jej netrestejte. Je to vaše vina. Raději se s někým domluvte, aby štěně vyvenčil, a intervaly postupně prodlužujte. Žádného psa byste neměli trápit jen jednou nebo dvěma šancemi denně, jak si ulevit.
Samostatnost
Dejte mu všechen svůj čas i lásku a pomalu jej zvykejte na samostatnost. Postupujte od nepřetržité péče přes krátké odloučení až po dobu, kdy bude muset být samo delší dobu. Zvyknete jej na to, že budete muset jít do práce. A to včetně nocí. Pořád si říkejte, že je to psí miminko, které ještě před chvílí bylo u mámy a sourozenců, a najednou se ocitlo v cizím prostředí. Budete-li postupovat příliš rychle, psa zkazíte a budete ho muset složitě napravovat později.
