Před 3 lety jsem si koupila úplně nový noťas a říkala jsem si, že když na něm nebudu šetřit, tak s ním zestárnu. Chyba lávky. Jednoho dne jsem ho chtěla zapnout a on NIC. Nejdříve jsem doufala, že jde jen o banální poruchu a ono NE. Jednoduše se se mnou ani nerozloučil a odešel do věčných lovišť a vzal s sebou i hard.
Nejdříve jsem se zhroutila, protože představa, že na tom hardu bylo 20 let mé práce byla šílená. Když ale prvotní šok pominul, uvědomila jsem si, že ne, protože jsem si vše zálohovala.
Technik: “Nedá se nic dělat, doporučuji vám koupit nový NB.”
Dobře, s tím už jsem se smířila, ale co si mám koupit. Mám si koupit nějaký šrot za 5 tisíc a za rok řešit tutéž otázku anebo si mám koupit další dělo na vratkých nožičkách, které mě stejně za chvíli nechá na holičkách?
Asi týden jsem ležela na internetu, zvažovala jsem všechno možné a rozhodla se nakonec pro Apple, kam jsem chtěla emigrovat už před těmi 3 lety. Ne že by bylo jablko nezničitelné, ale byla to asi taková ta nejasná touha jezdit v něčem jiném. Jediné, co mě děsilo, že to nezvládnu. Co pak s drahým počítačem?
Volba proto padla na počítač z druhé ruky a když budu úplně levá, tak to nebude tak bolet. Na internetu jsem si našla e-shop s jetými noťasy a jeden s i koupila. Měla jsem to štěstí, že prodejce byl je kousek od nás. Dohodli jsme se, že mám na to 14 dní, abych se s jablkem buď spřátelila anebo mu ho vrátila. Úžasné. Dokonce mi i pomohl s nějakou tou instalací. Super.
Nastalo velké seznamování
“To je snadné, s Apple se naučíte pracovat rychle”, glosoval nejeden bloger.
Jenže ono to je úplně jinak. Začít pracovat na Apple je jako byste museli začít pracovat v úplně novém software. A ne s jedním!! Vše je totiž uspořádáno jinak.
S odhodláním jsem noťas otevřela, abych se podívala, zda odpovídá konfigurace tomu, co mi bylo řečeno. A pak jsem si vzpomněla na dobu, kdy jsem v devadesátých letech otevřela počítač a blikala na mě jen bílá čárečka. Tentokrát byla obrazovka sice barevná, ale zobrazující se ikonky mi toho moc nenapověděly.
- No jo, kde mám tedy hledat?
- Mám sice nějaké zálohy z mrtvého počítače, ale kam a jak je nahrát?
- A v čem ty soubory pak otevřu?
- Proč sakra nefunduje klávesa zavináč a mé oblíbené ctrl-c ctrl-v?
Hrála jsem si s noťasem asi 10 hodin a ulehala jsem s rozhodnutím ho zítra vrátit. Najednou mi bylo jasné, že mě těch více než 20 let poznamenalo natolik, že to není cesta pro mě. Připadala jsem si jako drogově závislá na Windows.
Nakonec za mě ale rozhodl Microsoft
Měla jsem totiž Office už staršího data. Při dotazu, zda svým klientům poskytují nějaké slevy při zakoupení nové verze, se mi dostalo jednoduché odpovědi NE!
To mě tedy pěkně rozohnilo a nechápu tuto obchodní strategii. Aby si získali další závisláky, tak poskytují slevy školám, ale jakmile ptáčky chytí, tak už na ně zapomenou a tváří se, jakoby s nimi neměli nikdy nic společného. Mnoho z nás ale nakupovalo Office za nějakých 13 -14 tisíc a očekávalo, že se jim to nějak zúročí. Dobrá. Zase jsem byla o krok blíže k tomu, abych přešla na systém Apple. Budu bojovat dál i kdyby mě to mělo zabít 🙂
Na závěr
No nezabilo mě to, už na jablku dělám od roku 2014 a zvykla jsem si. Pochopila jsem, ale že čím déle děláte ve Windows, tím hůře se na nový systém zvyká. Když tedy potřebuji něco rychle udělat, tak zase šup rychle na jiný počítač, protože mě zdržuje hledání v systému i na klávesnici. Když je potřeba, člověk si zvykne na cokoli a postoj Microsoftu ke svým klientům mě přesvědčil, že ta potřeba tu je, a není zanedbatelná.
Pokud chcete přejít z Windows na systém Apple, tak nečekejte, že si zvyknete hned. Návyky se vám budou neustále vracet, ale zvolna budete objevovat různé vychytávky. Když neumíte anglicky, jako já o to to bude složitější.
Našla jsem si údajně užitečné aplikace pro Apple a nahrála si je tam, ale co dál, k čemu slouží? Různě jsem otevírala ikonky a nechápala, kde právě jsem, protože všechna okna vypadala podobně a hlavně cize. Takže už jen zjistit, co ta která aplikace umí a k čemu mi je.
Docela mě překvapilo, že když jsem začala různé aplikace nastavovat, tak tam většinou nikde není ULOŽIT nastavení a málo kde jsem našla zpět. Nebo možná tato funkce někde byla, ale já ji nenašla.
Pozor na systém “Zakliknu si to tady, a tady, a možná i tady, a uvidíme co to udělá, …” Když rozeberete budík na kolečka a nejste hodinář, tak se pak špatně skládá zpět. Několikrát jsem si tak např. rozhodila podpis v mailech, smazala si různé soubory, či změnila rozlišení obrazovky, která mi pak hodila přes monitor pruhy a nedalo se uniknout jinak než restartem.
Když jste byli zvykli jednoduše kliknout na Výstřižek a on se vám udělal výřez obrazovky přesně takový, jaký jste chtěli, tak se opět dostanete zdánlivě do slepé uličky. Ono to jde i tady pomocí klávesových zkratek, ale když konečně uděláte svůj první výstřižek, tak zase “Azore hledej,… Kam se mi ten výstřižek schoval? A jó, no jó, na plochu.”
Musíte se naučit vše znovu a když na to nemáte čas, je to zpočátku stres.
“Mami, vytiskni mi prosím toto”.
“Ježíš, copak já vím, kde je tiskárna? Aha tady! Jak to, že nevidím tu tvoji flešku?! Běž si to vytisknout jinam!”
Přeji silné nervy všem těm, kteří se k tomu rozhodnou také, ale já už teď vím, že to bylo dobré rozhodnutí.
