Celá naše společnost trpí nedostatkem spánku.  Horší je to, že jsme se tento nedostatek naučili bagatelizovat a stavět jako by na stupínek vítězství, protože „Podívejte se, mě stačí jen 4 hodiny spánku a jak to teď všechno stíhám“.  Jsou bezesporu mezi námi jedinci, kterým stačí méně spánku než ostatní, ale tady jde většinou o jakousi spánkovou poruchu.  Všichni ostatní tento nedostatek spánku dohání kofeinem a energetickými nápoji v naději, že obelstí přírodu.

Je odhadováno, že v civilizovaném světě má každý třetí člověk spánkový dluh a trpí spánkovou deprivací.

Podívejme se tedy co se děje v našem těle, pokud nám chybí tato základní životní potřeba.

Drtivá většina lidí potřebuje asi 8 hodin spánku. Potřebujeme přibližně 3 hodiny mělkého spánku, 3 hodiny hlubokého spánku (NREM fáze) a 2 hodiny snění (REM fáze). Zatímco NREM fáze slouží spíše k relaxaci svalstva, tak REM fáze slouží především k duševní relaxaci. Tyto fáze se v noci pravidelně střídají. V průběhu noci je to asi 4-6x.

Pokud bychom se trochu zastavili u toho o čem a proč sníme, tak v první REM fázi spánku většinou sníme o tom, co jsme ten den zažili a co na nás zapůsobilo. V ostatních fázích spánku REM se už zaobíráme i jinými problémy, které nás i nevědomky trápí a díky tomu si celkově konsolidujeme životní prožitky a problémy. Přesně ve stylu našeho známého hesla Ráno je moudřejší večera. Proto jsou tak často právě sny důležité pro psychology a celá staletí se zaobíráme výkladem snů.

Při nedostatku spánku se tato doba snění přenáší z noci na den. V průběhu dne se dostáváme se do fáze psychotického snění ne nepodobnému schizofrenickým stavům. Mozek začne zapínat různě dlouhé snové fáze a svět okolo vás začne mít trochu neobvyklou podobu. Jednotlivé části mozku se střídavě vypínají a zapínají a nejsou spolu schopny dobře spolupracovat. Některé situace tak mozek buď nevyhodnotí vůbec anebo s velkým zpožděním.

Pokud se z nějakého důvodu více dní dostatečně nevyspíte a snížíte tuto délku třeba až na 1/3, tak už pátý den budete zažívat přímo fyzické utrpení z nedostatku spánku. Budou vážně postiženy psychosomatické funkce, sníží se pozornost, rychlost ale významně i inteligence. Podle délky nevyspání tato deprivace snižuje pozornost až na desítky procent. Až 1/3 úrazů na pracovišti má rovněž na svědomí nedostatek spánku a stejné číslo se odhaduje u autonehod. Neméně významné číslo se týká i lékařů zodpovědných za naše zdraví a životy. Díky nekonečným službám dělají pak špatná rozhodnutí, která nás mohou zdravotně poškodit a v nejhorších případech nám může stát i život.

Při ospalosti začne docházet k rychlému mrkání oka a následně k desítkám nepostřehnutelných mikro spánků, které mohou být dlouhé od tří do několika desítek sekund. Mikro spánek probíhá dokonce i s otevřenými očima, takže jsou pro okolí naprosto nepostřehnutelné.

Neméně závažné jsou i další zdravotní důsledky, které dlouhodobý nedostatek spánku sebou nese. Jedním z nich jsou například sklony k depresi. Čím je jedinec mladší, tím hlubší a déletrvající důsledky to na něj má. Proto je důležité zejména u dětí trvat na dostatku spánku. Narušený jedinec pak už ani není schopen se udržet v hlubokém spánku a neustále se probouzí. Což dále negativně působí na jeho zdraví.

Proti nedostatku spánku bojuje i tělo.  Jedním z důsledků je např. neustálý pocit hladu. Stále pak jíme a jíme a pocit nasycení se nedostavuje. Mozek totiž vyvolá nadměrné nutkání k jídlu, ale nezapne už pocit nasycení, což vede v dlouhodobém důsledku i k závažné obezitě.

Obezita je úzce spojena se spánkovou apnoe - čili zástava dechu během spánku. Díky apnoe se pak během noci probudíme až mnoho set krát za noc. Tím se pomalu roztáčí nekonečné kolo důsledků a následků.

Při dlouhodobém nedostatku spánku máme hladinu inzulinu a symptomy jako u diabetu typu2. Dokonce si může přivodit i vznik cukrovky.

Dále se nám sníží až o 50% imunita a jsme tedy daleko náchylnější na různé choroby.

Cévy se nám stáhnou a důsledkem nedostatečného oběhu nám je neustále zima, pravděpodobnost infarktu se zvýší až o 50%.

A jak jsme na tom těsně po probuzení?

Rozhodně bychom těsně po probuzení neměli dělat žádná závažná rozhodnutí. Mozek totiž není až několik desítek minut po probuzení schopen logického myšlení a je v útlumu.  U každého je však doba tohoto útlumu různě dlouhá a u jednotlivců může jít o délku až 1-2 hodiny po probuzení.  Stav a reakce takového člověka je podobný alkoholickému opojení. Má zhoršenou koordinaci pohybů, orientaci v prostoru aniž by šlo o důsledek nedostatku spánku.

Všeobecně se dá říct, že tzv. skřivan se z tohoto stavu dostává rychleji a sova je na tom hůře. Pokud tedy neposlechneme své vnitřní hodiny, můžeme trpět depresemi, které rovněž ve finále mohou vyhrotit nějakými zdravotními potížemi.

Nebuďme k sobě tedy tak bezohlední a vyspěme se a ráno si dejme dostatek času, abychom neskončili pod koly nějakého auta.