Po svatbě je vše jinak?

Podrobnosti

Vytvořeno 19. 9. 2011 19:32

Z času na čas se objeví nějaké rádoby rady a pravidla pro vdanou ženu.  Možná je dobré si položit otázku, když pravidla, tak proč v tomto století ještě dělit pravidla pro ženy a pro muže. Určitě však jsou pro soužití dvou lidí nějaká pravidla nutná a vůbec nemusí jít o manželství. Jednoznačně nelze popřít, že život u rodičů a při soužití tzv. naostro  je naprosto odlišný.

 Jedním z velkých kroků do života dospělých je odložení krásného svetříku na věšák v butiku, protože je potřeba zaplatit nějaké složenky. Pokud jsme schopni si uvědomit, že právě tyto složenky mají prvenství před duchovními požitky či statky, tak jsme zralí pro soužití ve dvou.

Přistupujte ke svému novému domovu jako při budování společné firmy a vše co je dobré pro „firmu“ je dobré pro vás. Než cokoli uděláte, představte si, jak byste se cítili, kdyby totéž udělal váš partner.

Od této chvíle zapomeňte na slůvko já a nahraďte jej my, i když i dále budete fungovat jako dvě individuality. Od této chvíle každé se vaše rozhodnutí nebude týkat jen vás, ale i vašeho partnera ať už je to dovolená nebo pobyt v posilovně, protože budete-li i dále rozhodovat samostatně, tak se  vaše cesty budou často rozcházet.

Jedno ze základních pravidel, které většina partnerů po vás bude chtít, je věrnost. Psychologové říkají, že ve vašem bezprostředním okolí se pohybuje sto až dvě stovky vhodných partnerů a je jen otázky času kdy a zda se s nimi potkáme tzv. z oka do oka. Cestou životem tedy na některé narazíte přímo a některé jen bez povšimnutí minete, neb nenastane vhodná chvíle k bližšímu poznání. Chcete-li ale dostát svým závazkům věrnosti, pak je dobré si uvědomit, že jsou zdánlivě nevinné situace, které vás k této tzv. „vhodné“ osobě poposune ještě trochu blíže. Je to např. tanec. Hloupost? Představte si situaci, že si třeba večírek, kde se vám někdo hodně líbí. Nestane se nic a za týden na tu osobu zapomenete. Pokud s ní ale protančíte pár intimních tanečků, už vám uvízne a budete chtít jít zase o krůček dále.

Někdy ale vy sami svému partnerovi „nahrajete na smeč“.  Ve snaze nenechat svou kamarádku bloumat nočním městem ji „půjčíte“ svůj protějšek na doprovod domů. Nebo opačně, muž se tak opije, že jeho partnerku musí doprovodit přítel. Jste si ale opravdu tak jisti, že to není poslední jiskřička, která mezi nimi nezažehne plamínek?

Neméně důležitá ale je péče o svůj vzhled. Mezi partnery se vkrádá velmi zvolna a plíživě slovo „však to je dobré“. Než před svého partnera ale předstoupíte, nečesaní, nemytí, případně neholeni a nelíčeni, zamysleme, se zda bychom takto šli na procházku parkem.  Pokud ne, tak rychle do koupelny.

Stejné je to s tím co máte právě na sobě. Často se probíráte skříní plnou oblečení a je vám líto to či ono vyhodit, protože „to je ještě na doma dobré“. Popřemýšlejte tedy o někom hodně sympatickém ve svém okolí a představte si, že by vás právě v této věci potkal. Myslím, že budete hodně rychle rozhodnuti, zda tuto věc zachovat anebo ne.

V každém vztahu dojde k nějaké rozepři. To nejhorší co byste mohli udělat je to, že si budete nechat radit od kolegů, nebo svých rodičů. Můžete si občas postěžovat, ponadávat, protože se vám uleví, ale nikdo z nich nezná všechny souvislosti vašeho vztahu a nezná je dokonce ani ten, kdo s vámi žije ve společné domácnosti. Jsou totiž věci, které víte jen vy sami a jen vy sami můžete být soudcem dané situace.

Dalším nebezpečím při časté stěžování si na svého partnera je to, že časem úplně zapomenete, všechny jeho pozitivní vlastnosti, pro které jste si ho vzali, a v hlavě vám budou znít jen ta negativa.

Nejhorší věcí, kterou můžete udělat je, když si budete vytrvale stěžovat na svého partnera svým rodičům. Dosáhnete tím jen toho, že ho začnou nesnášet, protože „ON ubližuje mému dítěti“ a to se posléze odrazí i ve vašem partnerském životě.

Když už tam musí rodiče figurovat, tak jsou pro tyto účely vhodnější partnerovi rodiče nejen proto, že by vám mohli poradit jak na něj abyste nepříjemnost zvrátili. Je ale potřeba našlapovat opatrně, protože oni své dítě milují, ať už vám udělalo cokoli.

Jedna z nejhorších rad, kterou vám může někdo dát, je ta, že pokud se vdáte, či oženíte, tak je potřeba se obětovat pro rodinu. Jeden fakt je ten, že pokud uděláte vše pro to, aby byl váš partner šťastný, tak budete pravděpodobně šťastni i vy, protože vám to vrátí (nevzali-li jste si vadného jedince). Pozor ale při té vstřícnosti na velmi jemnou hranici. Může se totiž velmi lehce stát, že až budete stát před rozvodovým soudem, tak se partner bude ptát:  „Ale proč, … vždyť jsme měli tak krásné manželství“.  A je dost možné, že mu to nikdy nedojde, že krásné bylo jen pro něj, protože vy jste se obětovali a zapřeli své vlastní já, své vlastní potřeby. Vše co jste dělali, bylo nejdříve z dobré vůle, pak ze setrvačnosti a nakonec se skřípěním zubů.

Nikdy nezapomínejte pro každodenní starosti na intimnosti. A nejde jen o sex. Jde i o různé škádlení, které nelze provádět v přítomnosti třetí osoby, ale navozuje správné erotické napětí. Může jít o vteřinové doteky i dlouhá obětí třeba u sledování televize. Pokračujte prostě v tom, kde jste skončili na posledním rande. Respektujte však odmítnutí když třeba zrovna partner hovoří se svým šéfem. Žádná intimnost nesmí být vymáhána a ucítíte-li sebemenší odpor, ihned bez nějakého výrazu uraženosti přestaňte a počkejte na jinou vhodnou chvíli. Časem se podle partnerových reakcí, naučíte vhodné okamžiky rozpoznávat sami.