Podle analýzy provedené společností The Globe and Mail a CTV News obsahuje dnes ovoce a zelenina ze supermarketu mnohem méně živin než před padesáti lety.
V některých z našich nejoblíbenějších potravin, včetně brambor, rajčat, banánů a jablek, výrazně klesly významné vitamíny a minerály.
Např. brambory, nejvíce konzumovaná potravina. Průměrný brambor ztratil 100% vitaminu A což je důležité, pro dobrý zrak; 57% vitaminu C a železa, což je klíčová součást zdravé krve; a 28% vápníku, který je nezbytný pro budování zdravých kostí a zubů. Brambory mají také o 50% méně riboflavinu a 18% tiaminu. Ze sedmi měřených klíčových živin se zvýšila pouze hladina niacinu.
Situace byla podobná u 25 druhů ovoce a zeleniny, které byly analyzovány. Moderní způsoby hospodaření, dálková doprava a chovatelské postupy podle všeho přispívají k poklesu vitamínů a minerálů.
The Globe and Mail a CTV zveřejnila studie srovnání živin, které byly provedeny vládními výzkumníky v letech 1951, 1972 a 1999. Výsledky byly téměř totožné s obdobnými výzkumy prováděnými ve Spojených státech a Velké Británii.
Téměř 80% testovaných potravin mělo méně vápníku a železa; tři čtvrtiny vitaminu A, a polovina ztratila vitamin C a riboflavin; jedna třetina ztratila tiamin a 12% ztratil niacin.
V analýze nejhůře dopadla brokolice, potravina, která je symbolem zdravé výživy. Všech sedm z jeho měřitelných živin kleslo, zejména vápník, který klesl o 63% a železa 34%. Přitom je brokolice často uváděna jako vynikající zdroj vápníku a železa.
Někteří experti namítli, že vysvětlení tohoto poklesu lze nalézt v metodách testování a odběru vzorků.
Phil Warman, agronom a profesor zemědělských věd na zemědělské škole Nova Scotia, uvedl, že “Není pochyb o tom, že výživový obsah potravin je dnes odlišný. Plodiny se pěstují za účelem produkce vyšších výnosů, odolnosti vůči chorobám a vytváření vizuálně atraktivnějších ovoce a zeleniny. Není však kladen důraz na obsah vitaminu nebo minerálů. Existuje jen málo důkazů, že tyto změny vedou k výrazným nutričním nedostatkům na dnešní populaci. Spotřebitelé by se měli na to zaměřit. Výživné látky jsou mnohem důležitější než ne vzhled. Měli bychom jíst produkty, které mají co nejvyšší nutriční hodnotu. Kdyby to tak nebylo, jedli bychom jen piliny s dusíkatým hnojivem.”
Tim Lang, profesor Centra pro potravinovou politiku v Londýně v Anglii, souhlasil. “Je to otázka preference spotřebitelů. Myslíme-li na nejlepší zdroj vitamínů, vidíme pomeranč, ale skutečnost je úplně jiná. DNES bychom museli sníst osm pomerančů, abychom získali tolik vitaminu A, které získali vaši prarodiče z jediného kusu pomeranče. A museli bychom jich sníst pět, abychom získali stejnou úroveň železa. Množství vitaminu C se dnes mírně zvýšilo (jsou kyselejší). Klesající hladiny živin se mohou znamenat zdravotní problém. Začínáme chápat, jak důležité jsou mikroživiny na prevenci nemocí.”
Alison Stephen, ředitelka výzkumu Nadace pro srdce a mrtvici v Kanadě, uvedla, že největším problémem výživy je, že většina lidí denně nejí doporučených pěti až deseti porcí ovoce a zeleniny. Není však znepokojena tím, že dnešní populace nedostává požadované vitamíny a minerály. “Chrání nás mnohé z jiných potravin jako je mléko, chléb, džus, cereálie.”.
Jinými slovy, obilí a mléčné výrobky jsou mnohem důležitějšími zdroji základních živin, než tomu bylo v minulosti.
Len Piché, profesor výživy na Brescia College v Londýně, Ont., zpochybnil přesnost čísel. “Testovací metody nebyly v roce 1951 tak dobré. Opravdu jdou hodnoty dolů, nebo máme prostě lepší techniky pro analýzu těchto živin? Pokud existuje nějaký problém, jsem přesvědčen, že jej vláda vezme vážně a podnikne nezbytné výzkumy, aby byl problém vyřešen.”
Zdroj: www.theglobeandmail.com
