Když se setká spermie s vajíčkem, nastává zázrak oplodnění, který směřuje k vývoji plodu. Z vajíčka nejčastěji vzniká jen jeden plod. Někdy se však v děloze vyvine dětí více. Pokud se vajíčko rozdělí vzniknou jednovaječná dvojčata (trojčata a výjimečně i čtyřčata). K tomuto rozdělení dochází v prvních čtrnácti dnech po početí. Četnost dvojčat je u různých ras odlišná. U Orientálek jsou dvojčata nejméně častá než u ostatních ras. Nejčastěji se vyskytují u Nigerijek. Vícenásobné plody mají také matky na začátku nebo na konci reprodukčního věku a u páry s vyšší frekvencí pohlavního života. Dvojčata se mohou vyvíjet v samostatném vaku, ale některá vak sdílejí.
Identická dvojčata (jednovaječná) vznikají z jediného vajíčka a jediné spermie. Nejde o úplně přesnou kopii jediného člověka, ale někdy se nám zdají být tato dvojčata k nerozeznání. Mají velmi podobnou i šedou kůru mozkovou. Proto mívají podobné IQ a velmi podobné názory na věci i politiku, i když se vyvíjejí samostatně. Stejně tak jsou podobně náchylná na stres, nemoci apod. Pokud neměly vlastní placentu, pak je sice jejich podobnost větší, ale díky vzájemné výměně krve bývá těhotenství rizikovější.
To, že se plody vyvíjí trochu jinak, způsobují matčiny geny. Tato odlišnost se s věkem může zvětšovat. Odlišnosti se mohou týkat jak vzhledu, tak výšky, ale i povahových rysů.
Dvojvaječná dvojčata nejsou zase až tak vzácná. Vyvinou ze dvou vajíček a ze dvou spermií, proto mohou být oplodněna i v odlišných dnech. Takováto dvojčata tedy mohou mít i dva různé otce.
Je velmi pravděpodobné, že by byl výskyt dvojčat daleko častější, kdyby se vyvinula všechna embrya, která byla oplodněna. V prvních týdnech bývá v děloze daleko více dětí než se nakonec rodí. Jde o tzv. syndrom mizejícího dvojčete. Odhaduje se, že k tomu dochází v průměrně v každém osmém těhotenství. Nestačí-li matčina děloha poskytnout dostatečnou výživu oběma, pak to slabší zanikne. Protože bývají dvojčata svou zrcadlovou kopií neboli jeden je pravák a druhý levák, domnívají se vědci, že leváci jsou přeživším dvojčetem.
Zvláštní skupina jsou siamská dvojčata. Není docela jasné, jak se stane, že jsou dvojčata v některé části těla srostlá. Jedna teorie hovoří o tom, že se vajíčko rozdělilo pozdě a jiná teorie říká, že se už rozdělené vajíčko zase spojilo. Většina těchto dvojčat je srostlá v hrudní části a mohou tedy mít společné i některé orgány. Orgány bývají totožné, čili srdce jednoho nesroste s plícemi druhého dvojčete. Problém nastává, mají-li dvojčata společné srdce, játra nebo střeva. Pak je téměř nemožné je od sebe oddělit.
Velmi vzácně pohltí jedno z dvojčat to druhé. To pak buď úplně zanikne, nebo může být součástí toho druhého. Dál se vyvíjí uvnitř nebo vně jeho těla. Může tedy jít o dvojí obličej, vícenásobné končetiny nebo se to druhé vyskytuje něco jako cysta. Pohlcené dvojče si může vytvořit vlastní cévní propojení a je pak vyživováno tím druhým jako parazit. Na mnoho pohlcených dvojčat se se zejména v rozvojových zemích nikdy nepřišlo a nebo se na ně narazilo až v průběhu dalšího života, kdy se lékaři domnívali, že šlo o nějaký druh nádoru.
V 16. týdnu si plod začíná uvědomovat prostor kolem sebe. V této době si proto dvojčata uvědomují i jedno druhé, začnou mezi sebou “komunikovat”. Vědci se domnívají, že jde o první známky vzájemných her, soubojů a laskání.
V posledním trimestru už mají plody všechny důležité orgány vyvinuté a děti hlavně rostou. Jejich tělesný růst se, ale postupně zpomaluje, protože děloha dokáže pojmout plod jen do velikosti kolem 5,5 kg.
Čím je dětí v děloze více, tím menší se pak rodí. Dvojčata nebývají větší než 3 kg, trojčata bývají velká maximálně něco přes dvě kila a u vícerčat je to něco kolem 1 kilogramu. U čtyřčat se těhotenství ukončuje císařským řezem kolem 30. týdne, u trojčat někdy kolem 32. týdne. Polovina dvojčat se dnes rodí císařským řezem kolem 38 týdne. Ostatní se rodí přirozenou cestou.
Dobrou zprávou pro maminky dvojčat je to, že vědci zjistili, že se tyto matky se v průměru dožívají delšího života.
