Asijská včela (Apis cerana) je druh včely, která je původem z Asie a hraje významnou roli v opylování rostlin v tomto regionu. Na rozdíl od evropské včely medonosné (Apis mellifera), která je rozšířená po celém světě, asijská včela je přizpůsobena specifickým klimatickým podmínkám a ekosystémům Asie.
Charakteristika:
- Velikost a vzhled: Asijské včely jsou obecně menší než evropské včely a mají tmavší zbarvení.
- Chování: Jsou méně agresivní, ale zároveň méně produktivní co se týče produkce medu.
- Obrana proti predátorům: Mají zvláštní schopnost chránit své úly před některými predátory, jako je sršeň mandarínská (Vespa mandarinia), tím, že kolem ní vytvářejí tzv. “teplotní kouli”, ve které zvýší teplotu až na úroveň, kdy sršeň uhyne.
- Paraziti: Asijské včely mají přirozenou obranu proti některým parazitům, jako je roztoč Varroa destructor, který devastuje populace evropských včel.
Hnízdění
Výběr hnízdiště
Asijské včely často hnízdí ve stromových dutinách, skalních výklencích, nebo jiných chráněných místech v přírodě. Hnízda mohou být nalezena také v blízkosti lidských obydlí, například ve stodolách, pod střechami nebo v dalších chráněných prostorech.
Na rozdíl od evropských včel, které jsou schopny vytvářet hnízda na otevřených prostranstvích, asijské včely preferují více chráněná a krytá místa, což zvyšuje jejich ochranu před predátory, jako jsou sršně.
Hnízda asijské včely jsou obecně menší než hnízda evropských včel, což odpovídá menší velikosti a početnosti včelstev.
Umístění hnízda a lidská činnost
Vzhledem k tomu, že asijské včely mohou hnízdit blízko lidských obydlí, může dojít ke konfliktům s lidmi, zejména pokud jde o alergie na včelí bodnutí nebo strach z útoků. Nicméně, podobně jako evropské včely, i asijské včely nejsou přirozeně agresivní, pokud nejsou vyprovokovány nebo jejich hnízdo není narušeno.
Asijská včela se v posledních letech šíří i do Evropy. Stává se velkým problémem pro evropské včely medonosné (Apis mellifera), které nejsou přirozeně vybaveny na obranu proti nim.
Existují obavy, že by mohla být asijská včela v Evropě potenciálním nosičem parazitů, jako je roztoč Varroa destructor, který by mohl ještě více poškodit místní populace včel. Proto je důležité sledovat potenciální zavlečení a rozšíření tohoto druhu v Evropě.
Byla již zaznamenána v některých evropských zemích, včetně Slovenska. Její výskyt je stále vzácný, ale kvůli globalizaci se může dále šířit. Pokud jde o Českou republiku, zatím nejsou oficiální zprávy o etablované populaci asijské včely, ale je důležité monitorovat situaci, protože invazivní druhy se mohou rozšiřovat velmi rychle.
Přizpůsobení se zimě
Asijská včela (Apis cerana) je přizpůsobena různým klimatickým podmínkám v Asii, včetně chladnějších oblastí. Evropské zimy jsou obecně drsnější než ty, které zažívají včely v jejich původním prostředí. To znamená, že jejich schopnost přežít zimu v České republice bude záviset na řadě faktorů, včetně délky a intenzity zimy, dostupnosti potravy a přizpůsobivosti konkrétní populace včel.
Křížení včel
Křížení mezi asijskou včelou (Apis cerana) a evropskou včelou medonosnou (Apis mellifera) není možné. Tyto dva druhy jsou geneticky odlišné natolik, že nemohou produkovat životaschopné hybridní potomstvo.
I kdyby došlo k páření, výsledná vajíčka by nebyla životaschopná.
Tyto dva druhy mají odlišné sociální a reprodukční chování. Například, i když mají podobné systémy pro organizaci úlu a péči o potomstvo, jejich způsoby komunikace a interakce mezi včelami se liší.
V přírodě existují přirozené bariéry, které brání křížení různých druhů, např. odlišná období rojení, různé preference při výběru hnízdiště atd.
Složení jedu a alergie
Jed asijské včely (Apis cerana) je podobný jedu evropské včely medonosné (Apis mellifera), ale může se mírně lišit v konkrétním složení peptidů a enzymů. Včelí jed se skládá z melittinu, apaminu, fosfolipázy A2 a dalších složek, které způsobují alergické reakce.
U lidí, kteří jsou alergičtí na jed evropské včely, je pravděpodobné, že budou mít alergickou reakci i na jed asijské včely. Závažnost reakce však může být odlišná v závislosti na individuální citlivosti a složení jedu konkrétní populace včel.
Autor: AI